Alchymie v českých zemích IV. Alchymické bádání v době porudolfinské a pobělohorské

0583221 - ÚDU 2024 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Purš, Ivo - Karpenko, V.
Alchymie v českých zemích IV. Alchymické bádání v době porudolfinské a pobělohorské.
[Alchemy in the Czech lands IV. Alchemical research after the reign of Rudolf II. and during the post-White Mountain period.]
Dějiny věd a techniky. Roč. 56, 1/2 (2023), s. 95-115. ISSN 0300-4414
Institucionální podpora: RVO:68378033
Klíčová slova: history of alchemy * medicine * emblematics * Stolcius * Comenius * Marci * Richthausen * Seiler * Bergner
Obor OECD: Arts, Art history
Způsob publikování: Omezený přístup
https://dvt-journal.cz/cs/

Po třicetileté válce navázal poslední vývoj alchymie na tradici vědeckého bádání z doby Rudolfa II., avšak řada osobností buď odešla z Čech do emigrace, nebo pokračovala ve své práci v rekatolizovaných Čechách, případně působila na císařském dvoře ve Vídni. Jedním z těchto významných exulantů byl Daniel Stolcius, autor dvou knih alchymistických emblémů a alchymistické básně, která se zjevně zabývá pitným zlatem. Dalším emigrantem byl Jan Amos Komenský, který se zajímal o alchymii, perpetuum mobile a další vědecké problémy. V Čechách působil lékař Marcus Marci, který se zajímal o fyziku a alchymii. Byl posledním majitelem Voynichova rukopisu u nás. V té době pokračoval živý zájem o alchymii na dvorech řady místních šlechticů a zájem o alchymii byl výrazný i na habsburském císařském dvoře. Působili zde přímo dva významní alchymisté, a to Johann Konrad Richthausen a Johann Wenzel Seiler, kteří oba dosáhli mimořádného věhlasu. Oba prováděli velkolepé transmutace, ale byli také odborníky v oblasti hornictví, mincovnictví a ražby mincí a zastávali důležité úřady v této oblasti. Posledním představitelem alchymie v Čechách byl Kryštof Bergner, všestranný chemik, který se zabýval také stavbou kamen na černé uhlí.

After the Thirty Years’ War, the last development of alchemy continued the tradition of scientific research from the time of Rudolf II, with a number of personalities who either left Bohemia for emigration, or continued their work in recatholicized Bohemia, or worked at the imperial court in Vienna. Daniel Stolcius, the author of two books of alchemical emblems, and an alchemical poem obviously dealing with aurum potabile, was one of the importatnt exiles. Another emigré was Jan Amos Komenský, who was interested in alchemy, perpetual motion, and further problems of science. Marcus Marci, a physician, worked in Bohemia and his interests included physics and alchemy. He was the last owner of Voynich manuscript in this country. At that time, keen interest in alchemy continued in the courts of a number of local noblemen, and the Hapsburg imperial court was well-known for their interest in alchemy, too. Two eminent alchemists worked there directly, namely Johann Konrad Richthausen and Johann Wenzel Seiler, who both have achieved the exceptional importance and renown. Both performed spectacular transmutations, but they were also experts in mining, assaying, and coinage and held important offices in the area. The last representative of alchemy in Bohemia was Kryštof Bergner, a versatile chemist who was also involved in the construction of hard coal stoves.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0351225