Zvyšování environmentální udržitelnosti prostřednictvím reformy smluvního práva

0582748 - ÚSP 2024 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Simon, Rita
Zvyšování environmentální udržitelnosti prostřednictvím reformy smluvního práva.
[Enhancing environmental sustainability through reforming the contract law.]
Jurisprudence. Roč. 2023, č. 1 (2023), s. 21-26. ISSN 1802-3843
Grant ostatní: AV ČR(CZ) LQ300682001
Program: Prémie Lumina quaeruntur
Institucionální podpora: RVO:68378122
Klíčová slova: sustainability * durability * consumer sales law * Directive 2019/771/EU * contract law
Obor OECD: Law
Způsob publikování: Pouze metadata

Evropské spotřebitelské právo bylo původně vytvořeno za účelem posílení vnitřního trhu a blahobytu. Hlavním cílem spotřebitelské legislativy bylo „přispět prostřednictvím dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů ke správnému fungování vnitřního trhu“. Od doby, kdy se zvýšilo povědomí o omezených možnostech této planety a klimatických změnách, se však důraz na spotřebitelské zvyklosti v evropském zákonodárství změnil. K zajištění závazků Evropské unie vůči cílům udržitelného rozvoje OSN bylo třeba vybudovat udržitelnější jednotný trh pro podniky a spotřebitele. První balíčky Udržitelné spotřeby a výroby se tedy zaměřovaly pouze na výrobu a pomalu, ale jistě se tomuto trendu otevírá i spotřebitelská legislativa. Nové spotřebitelské směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží, které měly přepracovat a modernizovat evropské právo o prodeji zboží spotřebiteli, byly prvním krokem k posílení environmentální udržitelnosti spotřeby. Zajištění delší trvanlivosti spotřebního zboží prostřednictvím delší záruční doby a právo požadovat opravu coby nápravu jsou dva cíle zmíněných směrnic, které mají podpořit udržitelnější vzorce spotřeby a oběhové hospodářství. Tento článek bude zkoumat, nakolik k naplnění těchto cílů přispěla česká implementace. Po stručném vysvětlení, proč je podpora udržitelnosti závazným cílem pro evropské i národní legislativy (1), budou představeny osvědčené národní postupy, které jsou určeny ke zlepšení udržitelnosti prostřednictvím smluvního práva, v jiných evropských zemích (2), a nakonec bude analyzováno, nakolik česká transpozice směrnice 2019/771/EU dosažení těchto cílů zajišťuje (3).

Originally, European consumer law was framed for boosting the internal market and welfare. The main aim of consumer legislation was “trough the achievement of a high level of consumer protection, to contribute to the proper functioning of the internal market”. However, since the growing awareness of planetary boundaries and climate change, consumer habits acquired a different accent in European lawmaking. To ensure the European Union’s commitments towards the UN Sustainable Development Goals, a more sustainable single market for businesses and consumers was to be achieved. Thus, the first packages of Sustainable Consumption and Production targeted only production and, slowly but steadily, consumer legislation opens up to this trend. The new Consumer Directive, which should re-draft and modernise the Consumer’s Sales Law, was the first step towards enhancing environmental sustainability in consumption. Ensuring longer durability of consumer goods via longer warranty periods, and software updates enabling consumers to require repair are the two mentioned aims of the Directives to encourage more sustainable consumption patterns and a circular economy.
This article will investigate how far the Czech implementation contributed to these aims. After a brief explanation why promoting sustainability is a binding target for the European and national legislator (1), national best practices will be presented which are designed to improve sustainability trough contract law in other European countries (2), and finally, it will be followed by an analysis of how far the Czech transposition of Directive 2019/771/EU ensures these targets (3).
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0350825