EKOLOGIE LESA - Jak se les mění a funguje

0582704 - ÚVGZ 2024 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Pokorný, R. - Krejza, Jan
Les a lesní dřeviny v nástávajících podmínkách změny klimatu.
[Forests and forest tree species in the face of climate change.]
EKOLOGIE LESA - Jak se les mění a funguje. první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023 - (Rotter, P.; Purchart, L.), s. 505-519. ISBN 978-80-7509-926-6
Výzkumná infrastruktura: CzeCOS IV - 90248
Institucionální podpora: RVO:86652079
Klíčová slova: forest adaptation * biodiversity * disturbance * ecological stability * climate change * nutrient cycle * trophic relationships
Obor OECD: Forestry
https://doi.mendelu.cz/artkey/doi-990004-4000_ekologie-lesa.php

Kniha představuje čtenáři les jako komplexní adaptivní systém. Oproti tradičnímu ekosystémovému pohledu jsou více zdůrazněny biotické interakce mezi členy této složité sítě. To se neobejde bez vysvětlení některých základních pojmů a fenoménů sítí vztahů v lesních ekosystémech. V těchto sítích vynikají některé druhy, či skupiny druhů, jako druhy klíčové nebo jako tzv. ekosystémoví inženýři. Tyto druhy, skupiny druhů, či dokonce celé fragmenty sítě vztahů jsou představovány na konkrétní úrovni prostřednictvím poznatků osvětlujících fungování lesa jako celku. Publikace rovněž vyniká důrazem na funkční pohled a na pochopení toho, které druhy, místa či procesy představují základ existence lesa jako celku. Cílem knihy je zasadit všechny prezentované informace z ekologie lesa do rámce, který je nanejvýš aktuální a pro středoevropský prostor klíčový, a ukázat, jak mohou tyto znalosti přispět k lepšímu hospodaření v lesích a k jejich adaptaci na klimatickou změnu. Při následování takto vytyčené cesty za poznáním lesa je čtenář nejdříve seznámen s tím, jak odlišné pohledy na les utvářely různé způsoby jeho využívání a proč je ještě více než kdy v minulosti nezbytné, aby hospodaření člověka s lesem vycházelo z ekologických základů. Vývoj lesa jako časoprostorové struktury je následně představen pomocí poznatků o vývoji lesů v holocénu, o dynamice přirozených temperátních lesů a o vlivu jednoho z hlavních hybatelů této dynamiky – disturbancí – na strukturu i biodiverzitu lesa. Od tohoto základu se pozornost upírá k sítím – trofickým sítím a kaskádám – i k fyzickému propojení v mykorhizních sítích jako k základním fenoménům utvářejícím lesní ekosystém. Tato širší perspektiva přechází do zevrubného představování rolí jednotlivých skupin organismů, klíčových druhů a ekosystémových inženýrů pro fungování celku. Z těchto detailů se na úrovni celku, či jeho výrazných subsystémů, vynořují emergentní ekosystémové vlastnosti – koloběh živin a stabilita ekosystému. Protože žijeme v době bouřlivých změn, jež jsou důsledkem globální klimatické změny, pochopení podstaty ekologické stability a dalších aspektů adaptace se stává nezbytným pro udržení hospodářských lesů a jejich – pro společnost klíčových – ekosystémových služeb. Tato problematika je čtenáři předkládána téměř v závěru knihy. Publikaci uzavírá syntézní kapitola, která shrnuje představenou koncepci pojetí ekologie lesa a možnosti využití jejich poznatků.

This book introduces the reader to the forest as a complex adaptive system. Compared to the traditional ecosystem view, biotic interactions between members of this complex network are more emphasized. This requires explaining some of the basic concepts and phenomena of relationship networks of forest ecosystems. In these networks, some species, or groups of species, stand out as keystone species or as the so-called ecosystem engineers. These species, groups of species, or even whole fragments of the network of relationships are represented at a specific level through findings that illuminate the functioning of the forest as a whole. The publication is also unique in its emphasis on a functional perspective and understanding which species, places or processes underpin the existence of the forest as a whole. The aim of the book is to place all the forest ecology findings presented in a framework that is highly relevant and crucial for the Central European context, and to show how this knowledge can contribute to better forest management and forest adaptation to climate change. In following this path towards better understanding of forests, the reader is first introduced to how different perspectives on forests have shaped different ways of using them and why it is more essential than ever for forest management to be based on ecological foundations. The evolution of the forest as a spatio-temporal structure is then presented through information about the evolution of forests in the Holocene, the dynamics of natural temperate forests and the influence of one of the main drivers of this dynamics - disturbances - on forest structure and biodiversity. With this in mind, the book´s focus shifts to networks - trophic networks and cascades - as well as to physical connectivity in mycorrhizal networks as fundamental phenomena shaping the forest ecosystem. This broader perspective transitions into a detailed presentation of the roles which individual groups of organisms, keystone species and ecosystem engineers play in the functioning of the whole. From these details, emergent ecosystem properties - nutrient cycle and ecosystem stability – become apparent both at the level of the whole system or its distinct subsystems. We are living in turbulent times as a result of global climate change, therefore understanding the nature of ecological stability and other aspects of adaptation is becoming essential for the preservation of production forests and their ecosystem services which are crucial for our society. This issue is raised almost at the end of the book. It concludes with a synthesis chapter summarizing the presented concept of forest ecology and outlining the possible applications of their findings.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0350788