EKOLOGIE LESA - Jak se les mění a funguje

0582697 - ÚVGZ 2024 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Hruška, Jakub - Oulehle, Filip - Lamačová, Anna
Hydrologie lesů v měnícím se klimatu.
[Forest hydrology in a changing climate.]
EKOLOGIE LESA - Jak se les mění a funguje. první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023 - (Rotter, P.; Purchart, L.), s. 438-450. ISBN 978-80-7509-926-6
Výzkumná infrastruktura: CzeCOS IV - 90248
Institucionální podpora: RVO:86652079
Klíčová slova: forest adaptation * biodiversity * disturbance * climate change * trophic relationships * hydrology
Obor OECD: Hydrology

V současné době probíhající kolaps hospodářských, zejména smrkových, lesů je přirozeným důsledkem nízké schopnosti monokulturního hospodaření čelit rychle se měnícím podmínkám prostředí, jako jsou vzrůst teplot, zvýšená variabilita
v úhrnu a rozložení srážek a změny v půdách. Lesní produkce účelně nastavená na podmínky zakoušené v posledních stoletích naráží na své limity zejména v oblastech, kde se nároky na výpar blíží množství spadlých srážek. Tyto oblasti mů-
žeme přibližně vymezit nadmořskou výškou 450–600 m n. m (srovnej s kap. 6.3). Zde monokulturní smrkové hospodaření vede jednak ke snížení vstupu srážek na lesní půdu kvůli vysokým intercepčním ztrátám (až 40% výpar srážek zachycených v korunách stromů) a dále k vysokým transpiračním nárokům lesů primárně pěstovaných za účelem maximalizace produkce biomasy. Snížení vstupu srážek, často kombinované se zvýšenou teplotou, pak vede ke stresu suchem, a to v důsledku snížení půdní vlhkosti a hladiny podzemní vody, následované snížením fotosyntetické aktivity stromů. V těchto polohách je zásadní přizpůsobit lesní hospodaření podmínkám s očekávaným nárůstem teplot (se zvýšením nároků na transpiraci) a možným periodickým výskytem roků s podprůměrnými srážkami. Pěstování strukturně bohatých lesů s přirozenou druhovou skladbou by mělo snížit intercepční ztráty a posílit využití disponibilní vody v celém půdním profilu (viz též kap. 6.3). Toho se nejlépe dosáhne pěstováním smíšených lesů s variabilní hloubkou kořenové zóny a pestrou architekturou korun.

The current collapse of economic forests, especially spruce forests, is a natural consequence of the low ability of monoculture management to cope with rapidly changing environmental conditions such as temperature increases, increased variability in the amount and distribution of rainfall and changes in soils. Forestry production that has been effectively adapted to the conditions experienced in recent centuries is running up against its limits, particularly in areas where evaporative demands approach the amount of rainfall. These areas may can be roughly defined by an altitude of 450-600 m above sea level (cf. Chapter 6.3). Here, monoculture spruce management leads both to a reduction in the input of precipitation to the forest floor due to high interception losses (up to 40% of the evaporation of precipitation trapped in the tree canopy) and to high transpiration requirements of forests primarily cultivated to maximise biomass production. Reduced rainfall input, often combined with increased temperature, then leads to drought stress due to reduced soil moisture and groundwater levels, followed by a reduction in tree photosynthetic activity. In these locations, it is essential to adapt forest management to conditions with an expected increase in temperatures (with increased transpiration requirements) and the possible periodic occurrence of years with below-average rainfall. Cultivation of structurally rich forests with a natural species composition should reduce interception losses and enhance the use of available water throughout the soil profile (see also Chapter 6.3). This is best achieved by planting mixed forests with variable root zone depths and planted.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0350781