Helénismus, raný judaismus a rané křesťanství. Kapitoly z encyklopedie

0582458 - FLÚ 2024 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Lukeš, Jiří
Ježíš Nazaretský. Ježíšovské bádání.
[Jesus of Nazareth. The Jesus research.]
Helénismus, raný judaismus a rané křesťanství. Kapitoly z encyklopedie. Praha: Filosofia, 2023 - (Hoblík, J.; Fialová, R.), s. 191-248. ISBN 978-80-7007-761-0
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA19-02741S
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Jesus * gospels * Jesus seminar “Q” * second quest * third quest * eschatology * non-apocalyptical Jesus * J. D. Crossan * M. Borg * S. J. Patterson * A. Schweitzer * social memory * D. C. Allison * J. Kloppenborg
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
https://filosofia.flu.cas.cz/publikace/593

Kapitola představuje základní údaje ze života Ježíše Nazaretského, které předkládají evangelia, a poté přechází k vývoji v oblasti kritického ježíšovského badání. Od nástupu nábožensko-dějinné školy a badatelů liberální fáze až po současnost prošlo Jesus research složitým vývojem, který lze rozdělit do čtyř fází. Průlomem v první fázi bylo dílo A. Schweitzera a J. Weisse, které posunulo pohled na Ježíše jako na etický životní vzor k apokalyptickému obrazu zvěstovatele Božího království. Po “nulté fázi” a R. Bultmannovi, který zastával názor, že o historickém Ježíši nemůžeme nic prohlásit, protože nám to povaha novozákonního materiálu neumožňuje, přišla “druhá fáze” vedená Bultmannovými žáky H. Conzelmannem, E. Kässemanem. Tato generace přišla se „školou dějin readkce“ (Redaktionsgeschichte) a doplnila Bultmannovu „školu dějin formy“ (Formgeschichte). Uplatňovali „kritérium dvojí nepodobnosti“ ve vztahu k ježíšovskému bádání. „Třetí fáze“ je již velmi rozmanitá a souvisí s nástupem postmoderny. Patří do ní G. Vermes a E. P. Sanders - zastánci pohledu na Ježíše Nazaretského optikou judaismu nebo G. Theissen a jeho pojetí Ježíše vycházející z “Gruppenmesianismu”. Významný byl Jesus Seminar, reprezentovaný R. Funkem, J. D. Crossanem, M. Borgem, B. Mackem nebo S. J. Pattersonem, kteří hájili pojetí Ježíše jako neapokalyptického proroka. Viděli v něm eschatologického, sociálního proroka nebo osobnost blízkou profilu potulného kynického filozofa. Čtvrtou fázi tvoří badatelé uplatňující teorii paměti, zejména sociální paměti, a patří k ní například J. Schröter nebo S. Huebenthal.

The chapter presents the basic data from the life of Jesus of Nazareth that the Gospels present and then moves on to the development of critical Jesus scholarship. From the commencement of the history of religious school and liberal-phase scholars to the present day, Jesus’ scholarship has undergone a complex development that can be divided into four phases. The breakthrough in the “first quest ” was the work of A. Schweitzer and J. Weiss shifted the view of Jesus as an ethical life model to an apocalyptic image of the announcer of the kingdom of God. After the “zero quest” and R. Bultmann, who held that we cannot declare anything about the historical Jesus because the nature of the New Testament material does not allow us to do so, came the “second quest” led by Bultmann’s disciples H. Conzelmann, E. Käsemann. This generation came up with the redaction criticism (Redaktionsgeschichte) of reading and supplemented Bultmann’s school of form criticism (Formgeschichte). They applied the criterion of dissimilarity concerning the Jesus research. The “third quest ” is already very diverse and is related to the upsurge of postmodernism. It includes G. Vermes and E. P. Sanders - proponents of the view of Jesus of Nazareth through the lens of Judaism or G. Theissen and his concept of Jesus based on “Gruppenmessianismus.” The Jesus Seminar, represented by R. Funk, J. D. Crossan, M. Borg, B. Mack or S. J. Patterson, was significant, as they defended the concept of Jesus as a non-apocalyptic prophet. They saw in him an eschatological, social prophet or a personality close to the profile of the wandering Cynic philosopher. The fourth phase consists of researchers applying memory theory, especially social memory, and includes, for example, J. Schröter or S. Huebenthal.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0350846