Modelování odpovědí a reakčních časů z osobnostních a postojových dotazníků prostřednictvím metod kognitivní psychologie

0582276 - PSÚ 2025 cze A3 - Přednáška/prezentace nepublikovaná
Prošek, Tomáš - Lacko, David - Tancoš, M.
Modelování odpovědí a reakčních časů z osobnostních a postojových dotazníků prostřednictvím metod kognitivní psychologie.
[Joint modeling of reaction times and responses from personality and attitude questionnaires through methods of cognitive psychology.]
[Zimní škola kognitivní psychologie. Malá Skála, 25.01.2024-28.01.2024]
Způsob prezentace: Poster
Pořadatel akce: PSÚ AV ČR, v.v.i.
URL akce: http://kognitivniskola.cz/archiv/2024-2/ 
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA24-11974S
Institucionální podpora: RVO:68081740
Klíčová slova: reaction times * diffusion models * psychometrics
Obor OECD: Psychology (including human - machine relations)

Užívání reakčních časů pro měření kognitivních procesů má dlouhodobou historii zejména v oblasti měření výkonových konstruktů. Svoje využití však našly i při měření osobnostních rysů (např. Velká pětka) či postojů (např. předsudky). Na rozdíl od výkonových testů, u kterých předpokládáme, že s rostoucí schopností klesá reakční čas řešení úkolu, je u osobnostních dat velmi dobře zdokumentován tzv. efekt převráceného U, kdy délka reakčního času se odvíjí od vzdálenosti mezi úrovní latentní proměnné jedince a atraktivitou položky, přičemž čím menší diskrepance mezi těmito ukazateli existuje, tím déle potrvá volba odpovědi. Zahrnutí reakčních časů přináší díky značnému rozšíření testování na pc snadno dostupnou inkrementální informaci o jedinci. Tím nejen dochází k přesnějším odhadům latentní proměnné, ale také k získání ucelenějšího přehledu o průběhu procesu rozhodování u daného jedince (např. opatrnost v odpovídání). K tomu nám poslouží kombinace nástrojů běžně využívaných v kognitivní psychologii (difúzní modely) a psychometrice (teorie odpovědi na položku), které v rámci tohoto příspěvku představíme při měření osobnostních rysů a postojů, včetně jejich aplikace na reálných datech u dotazníků měřících osobnostní rysy. A to jak ve formátu využívajícího Likertovu škálu, tak formátu vynucených voleb.

The use of reaction time to measure cognitive processes has a long history in performance assessment. However, they can be also utilized when personality traits (e.g. Big Five) or attitudes (e.g. prejudice) are measured. In contrast to performance tests, where it is assumed that reaction time decreases with increasing ability, in personality data, the so-called Inverted U effect is well-documented. In this effect, the length of reaction time depends on the distance between the individual's latent variable level and the attractiveness of the item, with smaller discrepancies between these indicators leading to longer response times. The inclusion of reaction times provides easily accessible incremental information about an individual due to the widespread use of PC testing. This not only results in more accurate estimates of latent variables but also provides a comprehensive overview of the decision-making process in an individual (e.g., caution in responding). This is achieved through a combination of tools commonly used in cognitive psychology (diffusion models) and psychometrics (item response theory). These models are applied to real data from personality questionnaires with different response formats, such as Likert or forced-choice.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0350380