Fragmenty Velké Moravy. Hrnčířské značky jako nástroj výzkumu společenské a politické komplexity Moravy 9. století

0580982 - ARÚB 2024 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Hlavica, Michal
Fragmenty Velké Moravy. Hrnčířské značky jako nástroj výzkumu společenské a politické komplexity Moravy 9. století.
[Fragments of Great Moravia. Pottery marks as a tool for research of the social and political complexity of the 9th-century Moravia.]
Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno, 2023. 179 s. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, 75. ISBN 978-80-7524-072-9; ISBN 978-80-7524-073-6. ISSN 1804-1345
Institucionální podpora: RVO:68081758
Klíčová slova: Great Moravia * sociopolitical complexity * trade * market * pottery marks
Obor OECD: Archaeology
https://www.arub.cz/wp-content/uploads/Spisy_75.pdf

Kniha vycházející z dizertační práce autora využívá specifického archeologického pramene v podobě tzv. hrnčířských značek ve snaze o lepší pochopení úrovně společenské a politické organizace raně středověké, zejména velkomoravské, společnosti. Pro plné využití potenciálu tohoto archeologického pramene autor v úvodních kapitolách buduje model ekonomické a společenské komplexity Moravy 9. století. V něm propracovává vzájemný vztah mezi charakterem mocenských institucí a charakterem dobové ekonomiky, v jejímž kontextu byly nádoby se značkami na dnech produkovány a distribuovány. Tento model, který se soustředí na předpokládané jádro Velké Moravy a uvažuje o něm jako o mocensky decentralizovaném prostoru, je v textu následně prověřen dosud největším zpracovaným souborem keramických fragmentů s hrnčířskými značkami pocházejícími z dobových mocenských a ekonomických center v Mikulčicích, na Pohansku u Břeclavi, ze Starých zámků v Brně-Líšni, Starého Města u Uherského Hradiště a z pohřebišť v Prušánkách a Nechvalíně. Výsledky vzájemného porovnání jednotlivých otisků značek a analýzy jejich prostorové distribuce odpovídají předpokladům odvozeným z teoretického modelu. Tím jednak prezentují potenciál dalšího zevrubného studia tohoto archeologického pramene a zároveň dávají neortodoxními modelu Velké Moravy základní kredibilitu.

The book, based on the author’s dissertation, uses a specific archaeological assemblage of pottery marks in an attempt to better understand the level of social and political complexity of early medieval, and especially Great Moravian, society. In the opening chapters, the author created a model of the economic and social complexity of 9th-century Moravia to fully exploit the potential of this archaeological assemblage. In the model, he elaborates on the interrelationship between the nature of power institutions and the nature of the contemporary economy, in the context of which the vessels with marks on their bottoms were produced and distributed. This model, which primarily focuses on the presumed core of Great Moravia and considers it as a power-decentralized milieu, is subsequently tested by the assemblage of ceramic fragments with pottery marks from the contemporary power and economic centres in Mikulčice, Břeclav–Pohansko, Staré Zámky in Brno-Líšeň, Staré Město (Uherské Hradiště District) and the burial sites in Prušánky and Nechvalín. The results of the mutual comparison of individual imprints of pottery marks and the analysis of their spatial distribution correspond to the assumptions derived from the theoretical model. They thus both present the potential for further detailed study of this archaeological source and provide the unorthodox model of Great Moravia its basic credibility.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0349629