Několik poznámek k náhrobníkům z raného a počátku vrcholného středověku

0580805 - ARÚ 2024 RIV CZ cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Podhorský, Jan
Několik poznámek k náhrobníkům z raného a počátku vrcholného středověku.
[Several notes on the tombstones from the Early and beginning of the High Middle Ages.]
Epigraphica & Sepulcralia 11. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník příspěvků z 18 a 19. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 6.-7. listopadu 2019 a online 12.-13. listopadu 2020. Praha: Artefactum, 2022 - (Roháček, J.), s. 49-60. ISBN 978-80-88283-77-5. ISSN 2336-3363.
[Zasedání k problematice sepulkrálních památek /18./. Mors vitae initium. Praha (CZ), 06.11.2019-07.11.2019]
Institucionální podpora: RVO:67985912
Klíčová slova: sepulchral monuments * archaeology * 10th-14th centuries
Obor OECD: Archaeology

K rozšíření znalostí o náhrobnících z raného a počátku vrcholného středověku přispěly v minulosti významnou měrou souhrnné práce shromažďující poznatky roztroušené v pramenech různého charakteru a publikace nových výzkumů i výzkumů již uzavřených, ale dosud nepublikovaných. Z území Čech a Moravy je známo již 83 lokalit ze 72 katastrálních území s doloženými či pravděpodobnými nálezy náhrobníků z raného středověku. Zajímavý a dosud nevysvětlený jev představuje nápadně vyšší výskyt náhrobníků v Čechách (72 lokalit) ve srovnání se situací na území Moravy (11 lokalit). Přes rostoucí počty nově zjištěných lokalit s nálezy náhrobníků z raného středověku, zůstávají některé další aspekty studia tohoto fenoménu obtížně vysvětlitelné. Zvláště pak ve vztahu k pokračování jejich výskytu také na počátku vrcholného středověku, kdy komplikace představuje zejména nevýrazný projev pohřebního ritu, na jehož základě by bylo možné přesnější chronologické zařazení. Otázka výskytu nezdobených náhrobníků v období vrcholného středověku je řešena na příkladu spíše ojedinělých dokladů, u nichž je ale patrná nejistá chronologická příslušnost. Oproti tomu situace zdokumentovaná při výzkumu na Mariánské louce v Děčíně naznačuje, že užívání nezdobených náhrobníků nemuselo být ještě ani ve 14. století ničím neobvyklým. Popisované příklady se dále věnují možnostem spíše výjimečného použití náhrobníků v prostředí společenských elit, kde je však potenciál dochování náhrobníků v primární poloze a jejich identifikace zkomplikován častými translacemi ostatků a stavebními zásahy. Významné rozšíření dosavadních poznatků přináší současný výzkum zaniklého středověkého pohřebiště na lokalitě Nesvětice (k. ú. Libkovice u Mostu) datovaného předběžně do období 11.–13. století, odkud pochází dosud největší soubor náhrobníků z našeho území. Význam tohoto výzkumu tkví především v rozsahu zkoumané plochy, kde množství odkrytých hrobů s náhrobníky vrhá nové světlo na studium této složky pohřebního ritu.

In the past, collective works gathering knowledge scattered in sources of various kinds and the publication of new researches as well as researches already closed but not yet published significantly contributed to the expansion of knowledge about tombstones from the Early and beginning of the High Middle Ages. From the territory of Bohemia and Moravia, 83 localities from 72 cadastral areas are already known with documented or probable finds of tombstones from the Early Middle Ages. An interesting and as yet unexplained phenomenon is the noticeably higher incidence of tombstones in Bohemia (72 localities) in comparison with the situation in the territory of Moravia (11 localities). Despite the growing number of newly discovered sites with finds of tombstones from the Early Middle Ages, some other aspects of the study of this phenomenon remain difficult to explain. Especially in relation to the continuation of their occurrence also at the beginning of the High Middle Ages, when the complication is mainly an insignificant manifestation of the funeral rite, on the basis of which a more accurate chronological classification would be possible. The question of the occurrence of undecorated tombstones in the High Middle Ages is resolved using the example of rather unique documents, which, however, manifest an uncertain chronological affiliation. On the other hand, the situation documented during research at Mariánská louka (Marian Meadow) in Děčín suggests that the use of undecorated tombstones may not have been unusual even in the 14th century. The described examples further address the possibilities of a rather exceptional use of tombstones in the milieu of the social elites, where, however, the potential of the preservation of tombstones in the primary position and their identification is complicated by frequent translations of the remains and construction interventions. A significant expansion of existing knowledge is provided by the current research of the defunct medieval burial ground in the locality of Nesvětice (cadastral district Libkovice u Mostu) dated preliminary to the 11th–13th centuries, where the largest collection of tombstones on our territory comes from. The significance of this research lies primarily in the scope of the researched area, where the number of exposed graves with tombstones sheds new light on the study of this component of the funeral rite.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0349644