Hezitace: jejich fonetická realizace a zaznamenávání (přehledová studie)

0580209 - ÚJČ 2024 RIV PL cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Jílková, Lucie
Hezitace: jejich fonetická realizace a zaznamenávání (přehledová studie).
[Hesitation: their phonetic realization and notation (review study).]
Słowiańszczyzna dawniej i dziś – język, literatura, kultura. Monografia ze studiów slawistycznych /5./. Wrocław: ATUT, 2022 - (Kołodziej, A.; Ślawska, M.; Ursulenko, A.; Juszczak, B.), s. 87-92. ISBN 978-83-7977-760-0.
[Słowiańszczyzna dawniej i dziś – język, literatura, kultura. Wrocław (PL), 21.10.2021-22.10.2021]
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA19-21523S
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: phonetic realization of hesitations * transcription of hesitations * vocal hesitation * consonantal hesitation * schwa
Obor OECD: Linguistics

Cílem tohoto článku je podat přehled současných poznatků o fonetické realizaci a transkripci hezitací. Většina autorů rozlišuje dva základní typy hezitací, a to hezitace vokalické a konsonantické. Vokalické hezitace jsou v naprosté většině případů (v různých jazycích) realizovány jako neutrální centrální samohláska, schwa [ə], konsonantické hezitace jsou realizovány jako souhláska [m] bez koncové exploze. Někteří autoři uvádějí i možnou nazalizaci vokalických hezitací. Základní typy hezitací se nejčastěji přepisují jako uh (vokalická hezitace) a um (konsonantická hezitace). Tento způsob transkripce používají především anglicky píšící lingvisté, kteří analyzují (americkou) angličtinu. Repertoár přepisu hezitací se však u jednotlivých autorů liší, a to i s ohledem na jazyky, jimiž se autoři při analýze hezitací zabývají.

The aim of this paper is to give an overview of the current knowledge about the phonetic realization and transcription of hesitations. Most authors distinguish two basic types of hesitations, namely vocalic and consonantal hesitations. Vocal hesitations are in the vast majority of cases (in different languages) realized as a neutral central vowel, schwa [ə], consonantal hesitations are realised as a consonant [m] without a final explosion. Some authors also mention the possible nasalization of vocalic hesitation [ə̃ ]. The two basic types of hesitations are most often transcribed as uh (vocalic hesitation) and um (consonantal hesitation). This method of transcription is mainly used by English writers who analyse (American) English. However, the repertoire of hesitation transcription varies from author to author, including with respect to the different languages that authors deal with when analyzing hesitations.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0351756