Dopady ozbrojeného konfliktu na Ukrajině z pohledu různých oblastí mezinárodního práva

0579976 - ÚSP 2024 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Mrázek, Josef
K zákazu hrozby a použití jaderných zbraní.
[To the Prohibition of the Threat and Use of Nuclear Weapons.]
Dopady ozbrojeného konfliktu na Ukrajině z pohledu různých oblastí mezinárodního práva. Praha: Česká společnost pro mezinárodní právo v nakladatelství Eva Rozkotová, 2023 - (Šturma, P.; Trávníčková, Z.), s. 93-112. ISBN 978-80-87488-53-9
Institucionální podpora: RVO:68378122
Klíčová slova: prohibition * nuclear weapons * advisory opinion * ICJ * the use of force * TPNW * UN Charter
Obor OECD: Law

Mezinárodní soudní dvůr ve svém poradním posudku z roku 1996 v na žádost Valného shromáždění OSN nebyl schopen dospět k definitivnímu závěru v otázce ‚Legality hrozby nebo použití jaderných zbraní.‘ Důležitý článek 105/2/E byl přijat hlasy sedmi soudců pro a sedmi proti s rozhodčím kladným hlasem prezidenta soudu Bedjaoui. Soudní dvůr uvedl, že ‚nemůže s jistotou rozhodnout, zda hrozba nebo použití jaderných zbraní by byly legální či nelegální za extrémních okolností sebeobrany, ‚při nichž by bylo v sázce samotné přežití státu‘. Tento závěr je velmi kontroverzní a navzdory Posudku právní status jaderných zbraní zůstává poměrně nejasný. Před Soudem zazněly různé argumenty pro i proti legálnosti jaderných zbraní. Zastánci nelegálnosti jaderných zbraní tvrdí, že jejich použití by bylo za všech okolností nezákonné. Soud pouze dospěl k závěru, že ani obyčejové, ani konvenční právo nezakazuje hrozbu jadernými zbraněmi nebo jejich použití. Nemohl konkludovat, zda by jejich použití bylo zákonné nebo nezákonné soud kategoricky uznal, že hrozba těmito zbraněmi nebo jejich použití by obecně bylo v rozporu s pravidly mezinárodního práva použitelnými v ozbrojeném konfliktu. Stojí za povšimnutí, že všichni soudci hlasující pro i proti stanovisku připojili svá samostatná nebo nesouhlasná prohlášení. Autor této eseje přesvědčen, že použití jaderných zbraní by bylo v rozporu s humanitárním právem, včetně Martensovy doložky. Existuje mnoho rezolucí GA odsuzujících použití jaderných zbraní jako rozporné se zákony ozbrojených konfliktů Rozsah zranění, která mohou tyto zbraně způsobit, bude mít jistě obrovský ničivý účinek a způsobí zbytečné utrpení. Státy vlastnící jaderné zbraně a také země NATO se odmítají podílet na Smlouvě o zákazu jaderných zbraní /TPNZ/, která by tyto zbraně zcela zakázala. Současně vytrvale namítají proti vytvoření souvisejícího mezinárodního obyčejového práva. Poradní stanovisko vyneslo do popředí otázku vztahu mezi použitím ad bellum a jus in bello. Ústřední otázkou je, zda mohou být jaderné zbraně někdy použity způsobem respektujícím pravidla jus in bello. jejich použití může představovat genocidu, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny. K použití jaderné zbraně může dojít i mimo ozbrojený konflikt. Proti TPNW existuje velký odpor založený na silném dodržování doktríny odstrašení. Jaderně vyzbrojené státy/9 zemí/ se obávají, že smlouva delegitimizuje jaderné odstrašování jako součást jejich vojenských doktrín. USA v roce 2016 varovaly své spojence v NATO, aby TPNW nepodporovali, protože tato smlouva by ‚delegitimizovala koncept jaderného odstrašování‘. Prohlášení NATO tehdy odmítlo ‚jakýkoli pokus o delegitimizaci jaderného odstrašování.‘ S ohledem na Stanovisko není jasné, např. kdo rozhodne, že ‚existují extrémní okolnosti sebeobrany‘ a ‚v sázce je samotné přežití státu‘ Platí to i pro agresora? Je přežití jakéhokoli státu nejvyšší hodnotou? Co znamená přežití státu? Je to např. rozpad federálního státu apod.

The ICJ in its Advisory Opinion of 1996 in response to the UNGA was unable to reach a definitive conclusion on the question of ‚Legality of the Threat or Use of Nuclear Weapons‘. The important paragraph105/2/E was adopted by seven votes to seven, on casting vote of President Bedjaoui. The Court decided that it ‚cannot conclude definitely whether the threat or use of nuclear weapons would be lawful or unlawful in an extreme circumstances of selfdefence, in which the very survival of a state would be at stake.‘ This coclusion is very controversial and despite this Opinion the legal status of nuclear weapons remains rather unclear. Various arguments for and against the legality of nuclear weapons were raised before the Court Supporters of illegality of nuclear weapons maintain that their use would be unlawful in all circumstances. The Court only concluded that neither customary nor conventional law prohibits the threat or use of nuclear weapons. It could not coclude whether their uses would be lawful or unlawful. The Court categoricaly acknowledged that the threat or use of these weapons would generally be contrary to the rules of international law applicable in armed conflict. It is worth noting that all judges voting for and against Opinion as well, annexed their seperate or dissenting declarations. The author of this essayis believes that the use of nuclear weapons would be contrary to to the humanitarien law, including the Martens clause. There are many GA resolutions condeming the use of nuclear weapons as contrary to the laws of armed conflicts. The scale of injuries which can be caused by these weapons is surely to have an enormous destructive effect and cause unnecessary suffering. The nuclear-weapons states and the NATO countries as well are declining to participate in the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons /TPNW/that would ban these weapons outright. At the same time they are persistently objecting to the creation of relating international customary law. The Advisory Opinion brought to the fore question about the relationship between the use ad bellum and the jus in bello. A central question is whether nuclear weapons may ever be used in a way respecting the rules of jus in bello. Their use can constitute genocide,crimes against humanity or war crimes. An use of a nuclear weapon may occur also outside an armed conflict. There is a great opposition to the TPNW based on strong adherence to the doctrine of deterrence. The nuclear-armed states/9 countries/ are afraid that the Treaty would deligitimize nuclear deterence as a part of their military doctrines. The USA in 2016 warned its NATO allies not to support the TPNW because this treaty would ‚delegitimize the concept of nuclear deterence A NATO statement rejected then ‚any attempt to delegitimize nuclear deterrence. With regard to Opinion it is not clear eg. who will decide that ‚extreme circumstances of selfdefence exist‘ and ‚the very survival of state is at stake‘ I this valid also for an agrressor? Is the survival of any state the supreme value? What means survival of state? Is it e.g. disintegration of federal state etc.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0348767