Pracovní zdraví českých učitelů: psychosociální zdroje a edukační konsekvence

0578081 - PSÚ 2024 cze A3 - Přednáška/prezentace nepublikovaná
Zábrodská, Kateřina - Mudrák, Jiří
Pracovní zdraví českých učitelů: psychosociální zdroje a edukační konsekvence.
[Výroční konference Národního institutu SYRI. Zdravotní a systémová rizika v centru zájmu. Praha, 08.11.2023]
Způsob prezentace: Prezentace
Pořadatel akce: Konsorcium SYRI
URL akce: https://www.syri.cz/aktuality/konference-predstavila-celou-siri-cinnosti-institutu-syri 
Grant CEP: GA MŠMT(CZ) LX22NPO5101
Institucionální podpora: RVO:68081740
Klíčová slova: occupational health psychology * teachers * education
Obor OECD: Psychology (including human - machine relations)

Pandemie covidu-19, invaze Ruska na Ukrajinu a eskalující konflikt na Blízkém východě vyvolaný terorem Hamásu – v posledních třech letech se na nás valí dlouho nepoznané krizové situace, které vyvolávají pnutí ve společnosti. Projevuje se na různých úrovních včetně školství. Až pětina českých pedagogů trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent učitelek a učitelů splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Vyplývá to z výzkumu, jehož prvotní výsledky dnes na konferenci představila Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR. Učitelé podle výzkumu za největší zdroje stresu považují vysoké pracovní vytížení, přetížení administrativou, problémové chování žáků a obtížnou komunikaci s rodiči. Šetření, jehož spoluautorem je Jiří Mudrák ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR, tak potvrdilo známý fakt, že učitelství patří mezi psychicky velmi náročná povolání. Zároveň ale přineslo i pozitivní výsledky: většina pedagogů je se svou prací spokojena a mnozí disponují takzvaným psychologickým kapitálem. Jde o souhrn pozitivních vlastností a zdrojů jedince, který zahrnuje čtyři klíčové prvky: optimismus, sebedůvěru, naději a odolnost. „Psychologický kapitál významně snižuje pociťovaný konflikt mezi prací a rodinou a potažmo snižuje riziko vyhoření. Souběžně pozitivně působí na pracovní angažovanost a lze jej cíleně rozvíjet a trénovat. Jeho rozvoj je tedy další cestou, jak posílit duševní pohodu učitelů,“ vysvětlila Kateřina Zábrodská.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0347114