Politika a praxe archivace digitálních archeologických dat v Evropě: analýza stavu a co si z ní odnést

0575623 - ARÚ 2024 RIV cze A3 - Přednáška/prezentace nepublikovaná
Novák, David
Politika a praxe archivace digitálních archeologických dat v Evropě: analýza stavu a co si z ní odnést.
[The state of digital archaeological archiving policies and practice in Europe: A data-based analysis and what to take out of it.]
[Počítačová podpora v archeologii /22./. Boží Dar, 31.05.2023-02.06.2023]
Způsob prezentace: Přednáška
Pořadatel akce: Katedra archeologie FF ZČU
URL akce: https://kar.zcu.cz/ppa 
Grant CEP: GA MŠMT LM2023031
Institucionální podpora: RVO:67985912
Klíčová slova: archaeological archiving * digital repositories * data management policies * questionnaire survey
Obor OECD: Archaeology
https://doi.org/10.5281/zenodo.8005673

Přechod na digitální technologie v archeologii je často považován za samozřejmost, ale tento proces není zdaleka dokončen. Pracovní skupina pro archeologické archivy při EAC a projekt SEADDA se v tomto ohledu pokusili zmapovat téma digitální archivace. Tyto dva subjekty společně připravily speciální číslo časopisu Internet Archaeology, v němž byly shromážděny příspěvky o postupech digitální archivace ve více než dvou desítkách zemí. Příspěvky byly později analyzovány s cílem porovnat mezinárodní situaci v této oblasti. Výsledky odhalují jak společné obtíže spojené s problematikou dokumentárních archivů po celém světě, tak příklady dobré praxe, které pomáhají tyto problémy překonávat. Aby byla zjištění vyplývající z publikovaných článků doplněna podpůrnými údaji, které vyváženě pokrývají celý evropský prostor, bylo provedeno také dotazníkové šetření. Průzkum umožnil sestavit přehled o situaci ve 27 zemích (30 regionech) Evropy. Na základě shromážděných informací se jako zásadní nedostatek ukazuje disproporce mezi hodnotou archeologických dat a jejich postavením v praxi správy kulturního dědictví. Existuje nerovnováha v míře pozornosti – a z ní vyplývající úrovně ochrany – věnované fondům (digitální) archeologické dokumentace. Chceme-li najít způsob, jak situaci zlepšit, je třeba iniciovat systémové změny, které by se měly projevit na několika úrovních. Tyto změny jsou však podmíněny politickým rozhodnutím, které celému procesu dodá legitimitu, potřebné zdroje, jasný rámec a nástroje. Je třeba formulovat obecné zásady a spoluvytvářet prostředí, včetně legislativního, v němž bude možné archeologickou archivaci provádět udržitelným a smysluplným způsobem, aby přinesla co největší společenský prospěch. Oproti jiným iniciativám považujeme za zásadní sledovat především systémové změny (přístup shora dolů), nikoliv usilovat o změny v individuální praxi badatelů. Jedině tak lze dosáhnout skutečného zachování nenahraditelných archeologických dat. Příspěvek shrnuje dosažené výsledky a představuje návrhy přístupů ke zlepšení situace v oblasti digitální archeologické archivace.

The transition to digital technologies in archaeology is often taken for granted, but the process is far from complete. In this respect, the EAC Working Group on Archaeological Archives and the SEADDA project have attempted to map the topic of digital archiving. Together, these two bodies have produced a special issue of the journal Internet Archaeology, collecting papers on digital archiving practices in more than two dozen countries. The papers were later analysed in order to compare the international situation in this field. The results reveal both common difficulties associated with documentary archives around the world and examples of good practice that help overcome these problems. A questionnaire survey was also carried out to complement the findings of the published articles with supporting data that covers the whole European area in a balanced way. The survey provided an overview of the situation in 27 countries (30 regions) in Europe. On the basis of the information gathered, the disproportion between the value of archaeological data and its position in cultural heritage management practice emerges as a major shortcoming. There is an imbalance in the level of attention - and the resulting level of protection - given to holdings of (digital) archaeological documentation. If we want to find a way to improve the situation, systemic changes need to be initiated, which should take place at several levels. However, these changes are conditional on a political decision that will give legitimacy, the necessary resources, a clear framework and tools to the whole process. It is necessary to formulate general principles and co-create an environment, including a legislative environment, in which archaeological archiving can be carried out in a sustainable and meaningful way to bring the greatest possible social benefit. Unlike other initiatives, we consider it essential to pursue systemic change (a top-down approach) rather than seeking changes in individual researchers' practice. This is the only way to truly preserve irreplaceable archaeological data. This paper summarises the results achieved and presents suggestions for approaches to improve the situation in the field of digital archaeological archiving.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0345399


Vědecká data: Zenodo