Hromadné hroby jako příklad zvláštního zacházení se zemřelými ve středověku a hřbitov u kostela Všech svatých s kostnicí v Kutné Hoře – Sedlci

0575599 - ARÚ 2024 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Brzobohatá, Hana - Frolík, Jan - Velímský, Filip
Hromadné hroby jako příklad zvláštního zacházení se zemřelými ve středověku a hřbitov u kostela Všech svatých s kostnicí v Kutné Hoře – Sedlci.
[Mass graves as an example of specific internment of the deceased in the Middle Ages and the churchyard at the Church of All Saints with an ossuary in Kutná Hora – Sedlec.]
Archaeologia historica. Roč. 48, č. 2 (2023), s. 497-521. ISSN 0231-5823
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA21-09637S
Institucionální podpora: RVO:67985912
Klíčová slova: Middle Ages * mass graves * epidemic * plague * famine
Obor OECD: Archaeology
Způsob publikování: Open access
https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78656

Hroby s větším počtem zemřelých, jednoznačně pohřbených v krátkém časovém období (hromadné hroby), jsou spojovány obvykle s oběťmi válečných konfliktů. V poslední době se větší pozornost věnuje hrobům s oběťmi epidemií nebo hladomoru. Připsat je bezpečně konkrétní události je obtížné. Příspěvek se na příkladu nálezů u kostnice v Kutné Hoře – Sedlci zabývá detaily pohřebního ritu (pietní nebo nepietní uložení, výbava), úpravou hromadných hrobů a doklady opatření, která měla eliminovat obavu z možného šíření nákazy. Porovnání může ukázat na rozdíly v pohřebních zvyklostech u obětí hladomoru (1318) a moru (1348–1350).

Graves containing a larger number of the deceased obviously buried over a short period of time (mass graves) are usually associated with the victims of war conflicts. Recently, attention has been paid to graves with the victims of epidemics and famine, yet linking them securely to a specific event is difficult. This article uses the example of the finds at the ossuary in Kutná Hora – Sedlec to examine the details of the burial rite (ceremonial or non-ceremonial internment, grave goods), the layout of mass graves and the evidence of measures to eliminate concerns over the possible spread of a disease. The comparison might show differences in burial practices between the victims of famine (1318) and plague (1348–1350).
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0345366