Několik poznámek k problematice umělé inteligence v normotvorbě a rozhodování soudů

0572480 - ÚSP 2024 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Güttler, Vojen - Krausová, Alžběta
Několik poznámek k problematice umělé inteligence v normotvorbě a rozhodování soudů.
[Several Notes on Artificial Intelligence in Lawmaking and Judicial Decision-Making.]
Právník. Roč. 162, Č. 6 (2023), s. 496-507. ISSN 0231-6625
Grant CEP: GA TA ČR(CZ) TL03000152
Institucionální podpora: RVO:68378122
Klíčová slova: artificial intelligence * digitization * jurisprudence * law * lawmaking * machine learning
Obor OECD: Law
Způsob publikování: Open access s časovým embargem
https://www.ilaw.cas.cz/upload/web/files/pravnik/issues/2023/6/2_Guttler-Krausova_496-507_6_2023.pdf

Umělá inteligence proniká do všech oblastí našich životů a ani právo není výjimkou. Systémy založené na umělé inteligenci lze využívat jak pro účely formulování pravidel chování (tj. pro normotvorbu), tak i pro rozhodování, zda byla tato pravidla naplněna (tj. v soudnictví). Takovéto využívání však vzhledem k jeho podstatnému vlivu na život jednotlivce i celé společnosti vyvolává řadu otázek. Cílem tohoto článku je proto na obecné úrovni rámcově představit možné problémy a zároveň příležitosti při využívání umělé inteligence právě v oblasti normotvorby a soudnictví. Článek stručně mapuje současné přístupy a trendy ve využívání těchto systémů ve světě a v České republice. V oblasti normotvorby jako hlavní pozitiva spatřuje asistenci při zajišťování toho, aby právní normy byly logické, systematické a přehledné. Na druhou stranu je nutné pamatovat i na rizika. Ta představuje například nesprávná interpretace záměrně vágních právních pojmů či nesprávná reakce na existující mezery v právu. V oblasti soudnictví se ukazuje, že systémy umělé inteligence mohou mít pozitivní vliv na rychlost a efektivitu soudního řízení a tudíž i na výkon práva. Na druhou stranu je však nutné využívat umělou inteligenci v soudnictví s opatrností a pod dohledem, aby se zajistilo, že se dodržuje spravedlnost a práva účastníků řízení. Při využívání systémů umělé inteligence pro účely normotvorby, soudního rozhodování a nakonec i pro účely vynucování práva orgány veřejné moci je však třeba mít na paměti i případný synergický efekt. Specializované systémy v jednotlivých odvětvích veřejné moci se totiž mohou ovlivňovat a způsobit tak nepředvídané následky pro celý právní systém. Rovněž by mohlo dojít k situaci, kdy se tyto systémy částečně stanou zároveň normotvůrcem, soudcem i vykonavatelem. To by však bylo v zásadním rozporu s ústavním principem dělby moci, na kterém je náš demokratický právní řád vybudován.

Artificial intelligence permeates all areas of our lives, and law is no exception. AI-based systems can be used both for formulating rules of behavior (i.e. in lawmaking) as well as for deciding whether those rules have been respected (i.e. in the judiciary). However, such use raises a number of questions given its substantial impact on the life of individuals and society as a whole. Therefore, the aim of this article is to identify in general the possible problems and opportunities in the use of AI in the field of law and judicial decision-making. The article briefly maps the current approaches and trends in the use of these systems in the world and in the Czech Republic. In the field of lawmaking, the main positive contribution is the capability of the technology to assist lawmakers in ensuring that legal norms are logical, systematic and clear. On the other hand, potential risks include automated misinterpretation of deliberately vague legal concepts or incorrect responses of a system to existing gaps in the law. In the field of justice, it appears that AI systems can have a positive impact on the speed and efficiency of court proceedings and therefore on the administration of justice. On the other hand, the use of AI in the judiciary must be used with caution and under supervision to ensure that fairness and the rights of the parties are respected. When using AI systems for the purposes of lawmaking, judicial decision-making and, ultimately, law enforcement by public authorities, it is important to bear in mind potential synergies. Specialized systems used in different sectors by public authorities may interact with each other and cause unforeseen consequences for the entire legal system. This could also lead to a situation in which these systems become to a certain degree a lawmaker, a judge, and an enforcer at the same time. This would be fundamentally at odds with the constitutional principle of separation of powers on which our democratic legal system is built.

Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0343147