Sociální rozměr konspiračního myšlení v pandemii covidu-19: role neadaptivní sociality

0569237 - PSÚ 2024 CZ cze A - Abstrakt
Filip, Miroslav - Kovář, Dominik
Sociální rozměr konspiračního myšlení v pandemii covidu-19: role neadaptivní sociality.
[Social dimension of conspiracy beliefs during the pandemic of Covid-19: the role of nonadaptive sociality.]
Sborník abstraktů. XXII. ročník česko-slovenské konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku. Punk v kvalitativním výzkumu aneb „Kvalita is not dead“. České Budějovice: ZSF Jihočeská univerzita, 2023 - (Hricová, A.). s. 15-16. ISBN 978-80-7394-985-3.
[Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku /22./ Punk v kvalitativním výzkumu aneb „Kvalita is not dead“. 26.01.2023-27.01.2023, České Budějovice]
Institucionální podpora: RVO:68081740
Klíčová slova: coronavirus pandemic * conspiracy beliefs * sociality * societal polarization
Obor OECD: Psychology (including human - machine relations)
https://qak.upol.cz/wp-content/uploads/2023/01/Sbornik_QAK_2023_web.pdf

Podle autorů vycházejících z teorie sociální identity studie konspiračního myšlení v době pandemie covidu-19 přeceňují roli individuální psychologie (např. zdůrazňují kognitivní chyby při interpretaci ohrožujících událostí). Studie využívající dotazníková data z velkých souborů také uvádějí souvislosti konspiračního myšlení s faktory popisujícími sociální kontext a kvalitu vztahů ve společnosti (např. s důvěrou nebo kolektivismem). Tyto souvislosti však příliš neobjasňují. V příspěvku, který vychází z psychologie osobních konstruktů, se pokoušíme hlouběji porozumět sociálnímu rozměru konspiračního myšlení. Konspirační myšlení se rozvíjí na pozadí vzorců „neadaptivní sociality“, kdy pohled jedince či skupiny na odlišnou skupinu (např. co se týče názorů na očkování) vyvolává u druhé skupiny nedůvěru k té první, a opačně. V příspěvku prezentujeme studii, která zkoumá tuto hypotézu. Na výpovědích o prožívání pandemie od 23 respondentů a dat z metody repertoárových mřížek ukážeme, že lidé inklinující v různé míře ke konspiračnímu myšlení vnímají jedince s jiným názorem na pandemii nedůvěřivě. Tuto nedůvěru interpretujeme jako snahu uchránit si své vlastní vidění situace při konfrontaci s jinou perspektivou. Stejný mechanismus je ale komplementárně patrný i u některých participantů, kteří se naopak vidí jako „odpovědní“ a neinklinují ke konspiračnímu myšlení. Konspirační myšlení, ke kterému v době pandemie někteří lidé inklinují, tedy může být spirálovitě zesilované vzájemnou posilující se nedůvěrou s některými „nekonspiračně“ smýšlejícími lidmi.

According to social identity theorists, studies of conspiracy beliefs related to the Covid-19 pandemic overestimate the role of individual psychology (e.g., they focus on cognitive biases in the interpretation of threatening events). Studies that are based on self-report data from large samples also link conspiracy beliefs to social contexts (e.g., in terms of distrust or collectivism). However, they do not provide a theoretical account for these links. In the presentation that is based on the personal construct theory, we attempt to deeper understand the social dimension of conspiracy beliefs. Conspiracy beliefs are underlain by patterns of “maladaptive sociality”, when an individual’s or group’s view on a different group (e.g., that differs in attitudes toward vaccination) induces the other’s group distrust toward the former group, and the other way around. In the contribution, we present a study that investigates this hypothesis. Considering narratives about the pandemic repertory grid data by 23 respondents, we show that respondents endorsing conspiracy beliefs to some degree perceive individuals endorsing different views on the pandemic as distrustful. We interpret this distrust as an effort to preserve own view of the pandemic situation when facing a different perspective. Nevertheless, the same mechanism can be identified also by some participants who consider themselves to be “responsible” and who do not endorse conspiracy beliefs. Thus, conspiracy beliefs can be intensified on the basis of mutually reinforced distrust.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0340628