Štencovo Umění. časopis ve službách domácí výtvarné kultury (1918–1947)

0568249 - ÚDU 2023 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Johanidesová, Tereza
Štencovo Umění. časopis ve službách domácí výtvarné kultury (1918–1947).
[Štenc's Art. Journal in the service of domestic art culture (1918–1947).]
Umění = Art. Roč. 70, Supplement (2022), s. 3-33. ISSN 0049-5123
Institucionální podpora: RVO:68378033
Klíčová slova: art journals * art historical periodicals * art historiography * Czech art historians * Jan Štenc (1871-1947)
Obor OECD: Arts, Art history
Impakt faktor: <0.1, rok: 2022
Způsob publikování: Open access s časovým embargem
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:23a8643e-da81-4538-80d4-b1d99a8c25f0

Časopis Umění s podtitulem Sborník pro českou výtvarnou práci patří mezi závažné uměleckohistorické počiny, které v počátcích budování československého státu uvedl do života prostřednictvím svého grafického podniku a nakladatelství Jan Štenc (1871–1947). Na základě svých bohatých kontaktů v uměleckém světě, a díky profesionalitě, jíž dosáhl v oboru grafiky, se Štencovi podařilo v českém nakladatelském podnikání jako prvnímu naplnit předpoklady pro vydávání reprezentativního uměleckohistorického časopisu. Předkládaný článek v chronologickém sledu mapuje existenci časopisu vymezenou lety 1918, kdy vyšel první ze sešitů Umění a rokem 1947, během něhož bylo ještě před smrtí Jana Štence zredigováno a připraveno do sazby poslední dvojčíslo, které se dočkalo svého vydání až v roce 1949. Jádrem textu je standardní analýza oborového periodika, ať už z hlediska skladby příspěvků, autorského a tematického zastoupení, poměru teoretických článků a materiálií, zachycení dobových diskusí apod. Vedle toho článek tematizuje otázky obecného charakteru, týkající se vazeb nakladatelské sféry se sférou akademickou nebo rostoucího významu a role reprodukcí uměleckých děl a jejich vztahu k uměleckohistorickému textu. Během existence časopisu publikovalo na jeho stránkách odborné statě několik generací předních českých historiků umění. Článek sleduje rozrůzněné orientace každé z těchto generací a jejich důrazy na konkrétní témata i uměleckohistorické přístupy. Zvláštní pozornost je vedle samotného Štence věnována z hlediska profilování časopisu zvláště dvěma osobnostem – Zdeňku Wirthovi a Františku Žákavcovi, kteří představovali nejužší okruh Štencových spolupracovníků cíleně budujících na stránkách časopisu obraz autonomního národního umění, jeho dějin a kánonu. Také vlivem jejich působení zprostředkovávalo Umění čtenářům převážně již osvědčené výtvarné hodnoty, a tak si mezi uměleckými časopisy neslo pověst konzervativního periodika.

The journal Umění (Art), subtitled Sborník pro českou výtvarnou práce (Proceedings for Czech Art Work), is one of the important art historical achievements that Jan Štenc (1871-1947) brought to life through his graphic enterprise and publishing house in the early days of the building of the Czechoslovak state. On the basis of his rich contacts in the art world, and thanks to the professionalism he achieved in the field of graphic arts, Štenc was the first in the Czech publishing business to fulfil the prerequisites for publishing a representative art historical journal. The present article traces the chronological sequence of the magazine's existence from 1918, when the first of the volumes of Umění was published, to 1947, during which time the last double issue was edited and prepared for typesetting before Jan Štenc's death, and which did not see publication until 1949. The core of the text is a standard analysis of the periodical, whether in terms of the composition of contributions, authorial and thematic representation, the proportion of theoretical articles and materials, the depiction of contemporary discussions, etc. In addition, the article addresses general questions concerning the links between the publishing sphere and the academic sphere or the growing importance and role of reproductions of works of art and their relationship to the art historical text. Over the course of the journal's existence, several generations of leading Czech art historians have published scholarly essays in its pages. The article traces the different orientations of each of these generations and their emphases on specific topics and art historical approaches. In addition to Štenc himself, special attention is paid to two personalities in particular in terms of the journal's profiling - Zdeněk Wirth and František Žákavec, who represented the narrowest circle of Štenc's collaborators who purposefully constructed an image of autonomous national art, its history and canon in the pages of the journal. Also due to their influence, Umění conveyed to its readers mostly already proven artistic values, and thus carried the reputation of a conservative periodical among art magazines.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0339577