Dokumentace a prezentace venkovského stavitelství v ČR: historický vývoj a současné možnosti a limity

0567528 - EÚ 2023 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Woitsch, Jiří - Sedlická, Kateřina - Motyčková, Dana
Dokumentace a prezentace venkovského stavitelství v ČR: historický vývoj a současné možnosti a limity.
[Documentation and presentation of vernacular architecture in the Czech Republic: Historical overview and possibilities and limits of contemporary approaches.]
Časopis Národního muzea. Řada historická. Roč. 190, 3-4 (2021), s. 13-34. ISSN 1214-0627
Grant CEP: GA MK(CZ) DG20P02OVV003
Klíčová slova: Vernacular Architecture * Documentation * Presentation * Digital Humanities * History of Ethnology and Museology * Heritage Practices
Obor OECD: 6.5 Other Humanities and the Arts
Způsob publikování: Open access
https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/casopis-narodniho-muzea-rada-historicka/190-3-4/dokumentace-a-prezentace-venkovskeho-stavitelstvi-v-cr-historicky-vyvoj-a-soucasne-moznosti-a-limity

Studie představuje analýzu základních trendů v dokumentaci a prezentaci lidové (tradiční, venkovské) architektury v České republice za posledních 150 let. Na základě této analýzy byly identifikovány čtyři základní vývojové fáze dokumentace lidové architektury. Liší se především institucionálním zázemím a mírou profesionalizace prováděných činností, teoreticko-metodologickou a epistemologickou konceptualizací venkovské architektury v oborech dějin umění na straně jedné a etnologie na straně druhé, stupněm systematičnosti a prostorové komplexnost výzkumu a dokumentace a konečně i cíli dokumentace (dokumentace prováděná výhradně za účelem vědeckého výzkumu vs. dokumentace zaměřená i na popularizaci a prezentaci výsledků veřejnosti). Vývojové stupně dokumentace a prezentace lidové architektury jsou: (a) Etapa nahodilé laické a odborné dokumentace s prezentačními cíli (2. polovina 19. století až počátek 20. století), (b) Etapa nahodilé, především odborné/vědecké dokumentace bez prezentačních cílů (začátek 20. století až 50. léta 20. století). (c) Etapa systematické odborné/vědecké dokumentace bez prezentačních cílů (50. až 90. léta 20. století), (d) Etapa nahodilé a systematické odborné/vědecké dokumentace s prezentačními cíli a využitím nových technologických možností (90. léta 20. století až současnost). Článek také na konkrétním příkladu projektu VISKALIA (Virtuální skansen lidové architektury) poukazuje na možnosti a limity současné dokumentace a prezentace venkovské architektury, kterou etnologii a etnologicky orientovanému muzejnictví a příbuzných oborů nabízejí soudobé trendy v digital humanities a heritage science.

The study presents an analysis of the basic trends in the documentation and presentation of vernacular (peasant, rural) architecture in the Czech Republic over the past 150 years. Based on this analysis, four basic stages of documentation of vernacular architecture were identified. They differ primarily in the institutional background and the degree of professionalisation of the activities carried out, the theoretical-methodological and epistemological conceptualisation of rural architecture in the fields of art history on the one hand and ethnology on the other, the degree of systematicity and spatial complexity of research and documentation, and finally its objectives (documentation carried out solely for the purpose of scientific research vs. documentation aimed also at popularisation and presentation of results to the public). The developmental stages of documentation and presentation of vernacular architecture are: (a) Stage of haphazard lay and expert documentation with presentation objectives (2nd half of the 19th century to the beginning of the 20th century), (b) Stage of haphazard mainly expert/scientific documentation without presentation objectives (beginning of the 20th century to the 1950s). (c) Stage of systematic professional/scientific documentation without presentation objectives (1950s to 1990s), (d) Stage of haphazard and systematic professional/scientific documentation with presentation objectives and use of new technological possibilities (1990s to present). Using the specific example of the VISKALIA project (Virtual Open Air Museum), the article also points out the possibilities and limits of contemporary documentation and presentation of rural architecture offered to ethnology and ethnology-oriented museology and related fields by contemporary trends in the so-called digital humanities and heritage science.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0338844