Tvrzení, fikce a pohyb na rozhraní

0565285 - FLÚ 2023 RIV cze A3 - Přednáška/prezentace nepublikovaná
Koťátko, Petr
Tvrzení, fikce a pohyb na rozhraní.
[Assertion, fiction and motions on the boarder.]
[Česko-slovenské sympózium o analytickej filozofii /25./. Banská Bystrica, 15.09.2021-17.09.2021]
Způsob prezentace: Přednáška
Pořadatel akce: Filozofický ústav SAV, Bratislava, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i., Praha
URL akce: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/?q=sk/content/xxv-cesko-slovenske-sympozium-o-analytickej-filozofii 
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: fictional discourse * parafictional statements * pretence * games of make-believe
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Příspěvek reaguje na Recanatiho analýzu tzv. parafikčních tvrzení. Například užitím věty „Ve Flaubertově románu je Ema mladá, senzitivní a poněkud lehkovážná žena“ vykonávám tvrzení o fikčním světě Paní Bovaryové, jinými slovy o obsahu předstírání (přesvědčení v modu jako by), které od čtenáře vyžaduje Flaubertův román. Tento obsah přitom není v mém aktu „pouze“ popsán, ale předveden: slova následující po fikčním operátoru („ve Flaubertově románu“) pronáším v Recanatiho verzi v modu předstírání, a tak demonstruji příslušnou část toho, co po mně vyžaduje Flaubertův román. V reakci na tento návrh zvážíme jinou analýzu, která nepředpokládá přechod do modu předstírání. Vezmeme v úvahu i možné (poněkud nestandardní) fikční užití téže věty a jiné příklady řečových aktů, v nichž pokračujeme v předstírání iniciovaném nějakým dílem narativní fikce a rozvíjíme je způsobem, který překračuje původní rámec, nebo dokonce směřuje proti němu. Zaměříme se i na akty vykonané v modu „seriózního“ tvrzení, které další vývoj komunikace převádí do modu předstírání, v zájmu zachování kontinuity konverzace nebo jejího obnovení na nové bázi. Poslouží nám jako příklady dynamických přechodů mezi fikčním a ne-fikčním diskursem a jako doklad faktu, že status našich komunikativních aktů může být nejen potvrzen („ratifikován“), ale i revidován v průběhu komunikace.

The paper reacts on Recanati’s analysis of parafictional statements. For instance, by uttering the sentence „In Flaubert’s novel, Emma is a young, sensitive and a bit light-minded woman“ one can perform an assertion about the fictional world of Madame Bovary, in other words, about the content of the pretence required by Flaubert’s novel. According to Recanati, this content is not „merely“ described but demonstrated: the words following after the fiction operator („in Flaubert’s novel“) are used in the as if mode in order to demonstrate „a portion of pretence prescribed by fiction“. In reaction to this proposal we will consider another analysis which does not include any shift to the mode of pretence. At the same time, we will take into account a possible fictional use of the same sentence plus other examples of speech acts continuing in the pretence („game of make-believe“) initiated by some work of narrative fiction and, in special cases, developing it in a way which goes byond the original framework. Finally, we will focus on acts which are performed in a „serious“ (e.g. parafictional) mode of speech and then shifted to the mode of fiction, in order to preserve the continuity of conversation or to re-establish it on a new basis. They will serve as examples of „quick switches“ between serious and fictional discourse, showing that the status of our speech acts can be not only ratified but also revised in the course communication.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0336885