Filosofická kavárna. Filosofie a válka

0565213 - FLÚ 2023 RIV CZ cze E - Elektronický dokument
Boháček, Kryštof - Černý, D. - Daneš, J. - Frei, Jan - Chotaš, Jiří - Rigel, M. - Schifferová, Věra
Filosofická kavárna. Filosofie a válka.
[Philosophical Café. Philosophy and war.]
[audiovizuální webová prezentace]. - Praha: Filosofický ústav AV ČR, 2022, 6,3 GB
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Just war * Patocka * Aeschylus * Persians * Comenius * Hegel * Kant * Grotius * Aquinas * ius in bellum * ius ad bello * Gorgias * Plato * Heretical Essays
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
https://www.youtube.com/watch?v=XUzzQCdZ-8I&list=PL6tK2CutTH9932D7-Rg62sHsF1QHhIz7n&index=5

Kryštof Boháček se svými hosty zamýšlí nad fenoménem války, jak se promítá do filosofického života i díla. Boháček nejprve sám popíše erodující vliv peloponéské války na Platónovu filosofii i Gorgiovu rétoriku. Jaroslav Daneš následně hovoří o imperiálních ambicích, jejích limitech a ztroskotání na příkladu Aischylových Peršanů. Zabývá se též vznikem polarizujících ideologií a konstrukcí sociální paměti. Hne poté Michal Rigel poukazuje na značně formativní vliv válečných událostí na některé stěžejní myšlenky z oboru filosofie (především politické filosofie či disciplíny označované jako spravedlivá válka). Stručně dokládá, že je možné identifikovat hmatatelný otisk válečného dění i v obsahu vůbec těch nejdůležitějších a nejvlivnějších děl obou těchto subdisciplín filosofie. Věra Schifferová navazuje připomínkou, že důležitou součástí Komenského programu universální nápravy je vize o všeobecném míru a o usmířeném a integrovaném lidstvu. Komenský však podle Schifferové nebyl pacifistou kategoricky odmítajícím jakékoli války a násilí. Jiří Chotaš přesunuje pozornost k moderním konceptům války, neopomene ale ukázat návaznost již na středověká východiska. Nastiňuje, jak se při ospravedlnění války setkáváme se širokým spektrem názorů: od reálné politiky (G.W.F. Hegel) po pacifismus (I. Kant). Zvláštní význam má v tomto kontextu filosofická či etická reflexe války známá jako teorie spravedlivé války. Chotaš se zaměřuje na principy spravedlivé války (podle Hugo Grotia). Českou a středoevropskou reflexi válkami zmítaného XX. století přináší v perpsektivě Jana Patočky Jan Frei, jenž přítomným dokládá aktuálnost úvah Patočkovy šesté eseje z Kacířských esejí. David Černý doplňuje diskusi perspektivou aplikované etiky: Podle klasické doktríny spravedlivé války jsou kombatanti morálně rovnocenní. Tato teze o morální rovnocennosti se opírá o tezi o logické nezávislosti mezi podmínkami ius ad bellum a ius in bello. Černý ve svém příspěvku tyto dvě teze zpochybňuje a pokouší se ukázat, že morální status kombatantů nezávisí pouze na podmínkách ius in bello, ale také na podmínkách ius ad bellum. V následné diskusi s publikem probere Boháček aktuální otázky, které stále naléhavěji zaznívají tváří v tvář narůstajícím problémům ve společnosti, ekonomice i kultuře. V současném světě dochází ke změně pohledu na tyto tradiční otázky a to se právě promítá i do názorů v diskusi. Kryštof Boháček se svými hosty zamyslí nad fenoménem války, jak se promítá do filosofického života i díla., jak se probere aktuální otázky, které stále naléhavěji zaznívají tváří v tvář narůstajícím problémům ve společnosti, ekonomice i kultuře. V současném světě dochází ke změně pohledu. Jaroslav Daneš hovořit o imperiálních ambicích, jejích limitech a ztroskotání na příkladu Aischylových Peršanů. Budu se též zabývat vznikem polarizujících ideologií a konstrukcí sociální paměti. Rigel poukázat na značně formativní vliv válečných událostí na některé stěžejní myšlenky z oboru filosofie (především politické filosofie či disciplíny označované jako spravedlivá válka). Pokusím se doložit, že je možné identifikovat hmatatelný otisk válečného dění i v obsahu vůbec těch nejdůležitějších a nejvlivnějších děl obou těchto subdisciplín filosofie.“Schifferová Důležitou součástí Komenského programu universální nápravy je vize o všeobecném míru a o usmířeném a integrovaném lidstvu. Komenský však nebyl pacifistou kategoricky odmítajícím jakékoli války a násilí. Chotaš při ospravedlnění války se setkáváme se širokým spektrem názorů: od reálpolitiky (G.W.F. Hegel) po pacifismus (I. Kant). Zvláštní význam má filosofická či etická reflexe války známá jako teorie spravedlivé války. Můj příspěvek se zaměří na principy spravedlivé války (podle Hugo Grotia). Černý Podle klasické doktríny spravedlivé války jsou kombatanti morálně rovnocenní. Tato teze o morální rovnocennosti se opírá o tezi o logické nezávislosti mezi podmínkami ius ad bellum a ius in bello. Ve svém příspěvku tyto dvě teze zpochybním a pokusím se ukázat, že morální status kombatantů nezávisí pouze na podmínkách ius in bello, ale také na podmínkách ius ad bellum.

Kryštof Boháček and his guests reflect on the phenomenon of war, how it is reflected in philosophical life and work. Boháček himself first describes the eroding influence of the Peloponnesian War on Plato’s philosophy and Gorgias’ rhetoric. Jaroslav Daneš then talks about imperial ambitions, their limits and shipwrecks using the example of Aeschylus’ Persians. It also deals with the emergence of polarizing ideologies and the construction of social memory. Michal Rigel points out the considerable formative influence of war events on some key ideas from the field of philosophy (primarily political philosophy or the discipline known as just war). Rigel briefly demonstrates that it is possible to identify a tangible imprint of the war even in the content of the most important and influential works of both of these subdisciplines of philosophy. Věra Schifferová continues by reminding that an important part of the Comenius program of universal rectification is the vision of universal peace and of a reconciled and integrated humanity. However, according to Schifferová, Comenius was not a pacifist categorically rejecting any war and violence. Jiří Chotaš shifts attention to modern concepts of war, but he does not forget to show the connection to medieval origins. Chotaš outlines how we encounter a wide range of views in justifying war: from realpolitik (G.W.F. Hegel) to pacifism (I. Kant). In this context, the philosophical or ethical reflection of war, known as just war theory, is of particular importance. Chotaš focuses on the principles of just war (according to Hugo Grotius). Czech and Central European reflection of the war-torn XX. century is presented in the perspective of Jan Patočka by Jan Frei, who demonstrates to those present the relevance of Patočka’s sixth essay from the Heretical Essays. David Černý supports the discussion with the perspective of applied ethics: According to the classic doctrine of just war, combatants are morally equal. This thesis of moral equivalence rests on the thesis of logical independence between the conditions of ius ad bellum and ius in bello. In his contribution, Černý questions these two theses and tries to show that the moral status of combatants depends not only on the conditions of ius in bello, but also on the conditions of ius ad bellum. In the subsequent discussion with the audience, Boháček will discuss current issues that are becoming increasingly urgent in the face of growing problems in society, economy and culture. In today’s world, the perspective on these traditional questions is changing, and this is reflected in the opinions in the discussion. Kryštof Boháček and his guests reflect on the phenomenon of war, how it is reflected in philosophical life and work., as he discusses current questions that sound increasingly urgent in the face of increasing problems in society, economy and culture. In today's world, there is a change in perspective. Jaroslav Daneš to talk about imperial ambitions, its limits and shipwrecks using the example of Aeschylus’ Persians. I will also deal with the emergence of polarizing ideologies and the construction of social memory. Rigel to point out the considerable formative influence of war events on some key ideas from the field of philosophy (primarily political philosophy or the discipline known as just war). I will try to demonstrate that it is possible to identify a tangible imprint of war even in the content of the most important and influential works of both of these subdisciplines of philosophy.“Schifferová An important part of Comenius” program of universal rectification is the vision of universal peace and of a reconciled and integrated humanity. However, Comenius was not categorically a pacifist rejecting any wars and violence. Chotaš When justifying war, we encounter a wide spectrum of opinions: from realpolitik (G.W.F. Hegel) to pacifism (I. Kant). Of particular importance is the philosophical or ethical reflection of war known as the just war theory. My contribution will focus on principles of just war (according to Hugo Grotius). Black According to the classical doctrine of just war, combatants are morally equal. This thesis of moral equivalence rests on the thesis of logical independence between the conditions of ius ad bellum and ius in bello. In my paper I will question these two theses and I will try to show that the moral status of combatants does not depend only on n and the conditions of ius in bello, but also on the conditions of ius ad bellum.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0336791