Počet záznamů: 1  

Meteorologické příčiny extrémních povodní v Česku

  1. 1.
    0564753 - ÚFA 2023 CZ cze A - Abstrakt
    Müller, Miloslav
    Meteorologické příčiny extrémních povodní v Česku.
    [Meteorological causes of extreme floods in the Czech Republic.]
    Sborník abstraktů z Výroční konference České meteorologické společnosti 2022. Praha: ČMeS, 2022 - (Lipina, P.). s. 13. ISBN 978-80-7653-036-2.
    [Meteorologické aspekty minulých i budoucích povodní – výročí velkých povodní – 20 let v Čechách, 25 let na Moravě a 150 let na Berounce. 20.09.2022-22.09.2022, Telč]
    Institucionální podpora: RVO:68378289
    Klíčová slova: extreme flood events * rainfall-driven flood * snowmelt-influenced flood
    Obor OECD: Meteorology and atmospheric sciences
    http://www.cmes.cz/sites/default/files/Telc_sborn%C3%ADk%20abstrakt%C5%AF_2022.pdf

    Vzhledem k vnitrozemské poloze Česka se zdejší povodně týkají vodních toků, termínem označujeme náhlé zvětšení
    jejich průtoků a vodních stavů, přičemž může dojít k rozlivu do okolí toku. Nejčastěji k povodni vede nárůst odtoku
    z povodí, lokálně pak může hrát roli i dočasné zmenšení průtočnosti koryta toku. Kromě tzv. zvláštních povodní mají
    všechny povodně v Česku svou meteorologickou příčinu. Nárůst odtoku z povodí nastává vlivem silných dešťů a/nebo
    v důsledku prudkého tání sněhové pokrývky, takže rozeznáváme dešťové, sněhové a smíšené povodně; v rámci dešťových
    povodní dále vyčleňujeme povodně z přívalových srážek, vyvolaných silnou konvekcí. Meteorologickou příčinu mají
    i ledové povodně, které nastávají buď při silných mrazech kvůli hromadění vnitrovodního ledu, nebo při oblevě kvůli
    ledovým zácpám.
    Vzhledem k značné nerovnoměrnosti rozdělení srážek v čase a epizodickému charakteru tání sněhové pokrývky jsou
    povodně přirozeným jevem, který k hydrologickému režimu vodních toků neodmyslitelně patří. Nicméně tak jako
    meteorologické procesy, které povodně způsobují, ve výjimečných případech dosahují extrémní intenzity, dochází také
    čas od času ke vzniku extrémních povodní. Jejich extremitu můžeme hodnotit v jednotlivých profilech, nebo za větší
    území i napříč povodími. Největšími takto chápanými událostmi v Česku od roku 1961 byly povodně v srpnu 2002, na
    přelomu března a dubna 2006, v červenci 1997 a v červnu 2013 (Müller et al. 2015). Zatímco povodeň v roce 2006
    představuje typickou smíšenou povodeň po nadnormálně sněžné zimě, způsobenou prudkým oteplením a deštěm při
    jihozápadním proudění, ostatní události byly způsobeny setrvalým deštěm ve studeném sektoru cyklon se středem
    východně od České republiky. Obdobné podmínky můžeme zaznamenat i u řady historických povodní v Česku (Brázdil
    et al. 2005). V červenci 1997 sehrála podstatnou roli stacionarizace příčinné cyklony, v červnu 2013 její retrográdní
    pohyb. Výjimečnou okolností povodní 2002 byl výskyt dvou takových cyklon krátce po sobě, přičemž jimi způsobené
    srážkové epizody byly podle indexu extremity počasí vyhodnoceny jako 9. a 3. největší od roku 1961 (Müller et al. 2015).
    Při zohlednění velikosti zasaženého území v souboru největších českých povodní chybí povodně z přívalových dešťů,
    protože zpravidla zasahují toky s povodím o velikosti nejvýše několika set km2
    . Jejich nebezpečnost spočívá v prudkém
    nárůstu průtoku vlivem vysoké intenzity konvektivních srážek. Přívalové povodně se vyskytují především ve vertikálně
    členitých oblastech, kde se srážková voda rychle koncentruje do vodního toku a brzy dochází k jeho vybřežení. Zásadní
    roli přitom hraje trvání srážkové epizody, které se v ojedinělých případech může prodloužit i na několik hodin. K tomu
    nejčastěji dochází buď v blízkosti zvlněné studené fronty při výškovém jihozápadním proudění, jako tomu bylo např. při
    povodni v podhůří Orlických hor 22.–23. července 1998, nebo při východní cyklonální situaci, jako např. při povodni
    v Krušných horách 8. – 9. července 1927. V ojedinělých případech se může i přívalová povodeň projevit na větších tocích,
    jako tomu bylo 25. – 26. května 1872, kdy např. na náměstí v Berouně dosáhla voda výš než v srpnu 2002. Takové události
    představují z hlediska potenciálního počtu obětí největší hrozbu.

    Severe flooding is caused by atmospheric conditions that lead to heavy rain or the rapid melting of snow and ice.
    Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0336357

     
     
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.