Mnohé tváře čínského admirála. Zheng Heho námořní výpravy (nejen) v kontextu kulturní diplomacie ČLR

0563836 - OÚ 2023 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Hrubý, Jakub
Mnohé tváře čínského admirála. Zheng Heho námořní výpravy (nejen) v kontextu kulturní diplomacie ČLR.
[Many faces of a Chinese Admiral. Zheng He’s voyages in the service of the Chinese cultural diplomacy.]
Nový Orient. Roč. 76, č. 1 (2021), s. 5-27. ISSN 0029-5302
Institucionální podpora: RVO:68378009
Klíčová slova: Zheng He * cultural diplomacy * uses of history * overseas Chinese
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Způsob publikování: Omezený přístup

Vylepšování a přepisování dějin je jedním z příznačných rysů čínské kulturní diplomacie. Tato tendence je ještě výraznější poté, co čínský prezident Xi Jinping vyhlásil svou ambiciózní rozvojovou a investiční strategii nazvanou Pás a cesta, jejímž deklarovaným cílem je oživení Hedvábné cesty a s ní spojené konektivity ve jménu všestranně výhodných obchodních vztahů. Líbivé narativy mírumilovné kulturní a technologické výměny, jež se pojí s pozemní i námořní Hedvábnou stezkou, mají být základem nových diplomatických a hospodářských vztahů. S historickou skutečností mají však tyto příběhy jen máloco společného a často se jedná o účelové konstrukty, jež přikrašlují minulost tak, aby lépe odpovídala záměrům jejich tvůrců. Článek rozebírá mnohočetné narativy, jejichž ústřední postavou je Zheng He, mingský aunuch a admirál, jenž na počátku 15. století vedl sedm námořních výprav do Indického oceánu. Analýza těchto narativů ukazuje, jak je Zheng He využíván různými státními i nestátními, čískými i nečínskými aktéry k dosažené jejich specifických cílů, ať již se jedná o glorifikaci minulosti císařské Číny, legitimizaci čínského vlivu či potvrzení myšlenky mírového vzestupu ČLR mezi světové velmoci, anebo navázání výhodných ekonomických vztahů či legitimizace historické přítomnosti čínského etnika v jihovýchodní Asii jako konstitutivního elementu místních společností. Jako celek tak ukazuje komplexnost manipulace dějinami jako nástroje v procesu politické legitimizace a vytváření identit nejen v Číně, ale i jinde ve světě.

Rewriting and embellishing history has been a hallmark of Chinese cultural diplomacy in past decades. This tendency became even more pronounced with the inauguration of the grandiose and ambitious Belt and Road Initiative allegedly resurrecting the fabled Silk Road connectivity, both overland and maritime, in the name of development and investment. Fanciful historical narratives of peaceful cultural and technological exchange are to provide a common ground on which the new mutually beneficial relations should be built. However, more often than not, these are mere constructs distorting or embellishing known historical facts in order better to serve the goals of their creators. The article analyses multiple historical narratives centred on the Ming dynasty eunuch admiral Zheng He who at the beginning of the 15th century led seven voyages of the Chinese fleet into the Indian Ocean. It shows how Zheng He is instrumentalized by different actors, both state and non-state, Chinese and native, in order to achieve their respective agendas, be it glorification of the Chinese past, legitimization of the Chinese influence or the peaceful rise of the present day China as a nascent world power to establishing beneficial economic ties within the China-oriented sphere of shared interests or legitimizing the historical presence of the Chinese as a constitutive element of local societies showing a complexity of history manipulation as a tool of political legitimization and identity building both in China and several countries of Southeast Asia.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0339190