„Přijde mi, že je to někoho cizího“: Pamět a vzpomínání v románu Dmitrije Prigova Žijte v Moskvě

0562382 - SLÚ 2023 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Kapičiak, Jakub
„Přijde mi, že je to někoho cizího“: Pamět a vzpomínání v románu Dmitrije Prigova Žijte v Moskvě.
[“It seems to Be Someone Else’s”: Memory and Remembering in Dmitrij Prigov’s Novel Live in Moscow.]
Svět literatury. Roč. 32, č. 66 (2022), s. 113-129. ISSN 0862-8440. E-ISSN 2336-6729
Institucionální podpora: RVO:68378017
Klíčová slova: Anamnesis * imagination * memory * Moscow conceptualism * Prigov * schemata
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Open access
https://svetliteratury.ff.cuni.cz/en/2022-2-7/

Článek se zabývá románem “Živite v Moskve” (2000) konceptuálního autora Dmitrije Prigova (1940-2007). Hlavním cílem studie je prozkoumat, jak autor přistupuje k problematice paměti a vzpomínání. Z analýzy vyplývá, že román neusiluje o rekonstrukci faktuálních událostí z minulosti. Paměť využívá jako nástroj produkce fikčních událostí, které vznikají na základe narativních a diskursivních schémat uložených ve vypravěčově vědomí. Proto může být způsob vzpomínání v této próze přirovnán k platónské anamnésis (rozpomínka, rozpomínání). Znamená to, že se vypravěč rozpomíná na schémata, která ovšem neexistují jako “čisté” formy, nýbrž jsou uchopitelné výhradně skrze konkrétní literární stvárnění.

The article analyzes the novel “Živite v Moskve” (2000) by a conceptual writer and artist Dmitrij Prigov (1940–2007). The main aim of the paper is to find out how the author approaches the issue of memory and remembering. The article shows that the novel does not attempt to reconstruct the factual past events. It uses the memory as the instrument for the production of fictional events that are based on the narrative and discursive schemata embedded in the narrator’s conscience. Therefore, the act of remembering can be seen as platonic anamnesis (recollection). It means that the narrator recollects about the schemata, however, the latter do not exist as “pure” forms, but they are graspable only in the form of a very concrete literary realization.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0335786