Když dva dělají totéž: dvakrát dva překlady téhož textu do češtiny v 16. století

0562303 - ÚJČ 2024 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Koupil, Ondřej
Když dva dělají totéž: dvakrát dva překlady téhož textu do češtiny v 16. století.
[When two do the same thing: two times two translations of the same text into Czech in the 16th century.]
Česká literatura. Roč. 70, č. 4 (2022), s. 395-428. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA19-05654S
Výzkumná infrastruktura: LINDAT/CLARIAH-CZ - 90101
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: Daniel Adam of Veleslavín * Aeneas Silvius Piccolomini * Marsilius Ficinus * Mikuláš Konáč of Hodiškov * Oldřich Velenský * translation studies
Obor OECD: Linguistics
Impakt faktor: <0.1, rok: 2022
Způsob publikování: Open access
https://asjournals.lib.cas.cz/ceskaliteratura/article/uuid:27f6e8cd-3692-4eba-9a33-fbda22f9f683

Tento článek analyzuje překlady Ep. 5,27 Marsilia Ficina (Veritas de institutione principis): práci anonymního překladatele (snad Ř. Hrubý) a pozdější překlad O. Velenského. Článek také analyzuje překlady spisu Historia Bohemica, který sepsal Aeneas Silvius (Konáč, 1510, Adam, 1585). První ficinovský překlad zjednodušuje antické reálie, vyhýbá se latinským infinitivním konstrukcím a tlumočí některá slova dvěma výrazy (multiplikace). Velenský v češtině napodobuje latinskou gramatiku. Konáč inklinuje k metodě verbum e verbo, ale substituuje slova považovaná utrakvistickými čtenáři za kritická. Adam překládá věrně, ale stejně jako první ficinovský překladatel používá v překladu multiplikaci. Styl překladu byl u literárně náročných textů ovlivněn odhadem čtenářských dovedností ze strany překladatelů/vydavatelů.

This article analyses translations of Ep. 5,27 by Marsilius Ficinus (Veritas de institutione principis): the work of an anonymous translator (perhaps Ř. Hrubý) and a later translation by O. Velenský. The article also analyses translations of Historia Bohemica by Aeneas Silvius (Konáč, 1510, Adam, 1585). The first Ficinus translation simplifies the ancient realia, avoids Latin infinitive constructions and translates some words with two expressions (multiplication). Velenský imitates Latin grammar in Czech. Konáč adheres to the verbum e verbo method, but substitutes words considered critical by Utraquist readers. Adam translates faithfully, but like the first translator of Ficinus, he uses multiplication and explicates within the translation. The translation style for the more literarily challenging texts was influenced by the translators’/publishers’ estimation of the readers’ skills.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0351760