Vzdelanostné nerovnosti v optike sociológie. Teoretické východiská a empirické poznatky

0562061 - SOÚ 2023 RIV SK cze M - Část monografie knihy
Šafr, Jiří - Gorčíková, Magdaléna - Simonová, Natalie
Nerovnosti při přechodu na osmileté gymnázium: panelová studie žáků pražských a středočeských škol.
[Inequalities in the transition to eight-year grammar school: a panel study of pupils in Prague and Central Bohemia.]
Vzdelanostné nerovnosti v optike sociológie. Teoretické východiská a empirické poznatky. Bratislava: STIMUL, 2022 - (Džambazovič, R.; Gerbery, D.; Sopóci, J.), s. 198-229. ISBN 978-80-8127-339-1
Grant CEP: GA ČR GA20-12023S
Grant ostatní: AV ČR(CZ) StrategieAV21/11
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:68378025
Klíčová slova: cultural capital * school success * family’s cultural resources
Obor OECD: Sociology

V českém prostředí byla dosud jen malá pozornost věnována přechodu mezi základní školou a víceletým gymnáziem, tj. na konci prvního stupně základní školní docházky. Naše studie se proto zaměřuje na roli kulturních faktorů již během první tranzice, tj. přechodu na osmileté gymnázium. Zajímá nás, do jaké míry a proč se liší šance přijetí na víceleté gymnázium u dětí se stejnými studijními předpoklady, ale různým sociálním původem. Rozdíly v těchto šancích zkoumáme prostřednictvím analýzy longitudinálních panelových dat z výzkumu Čtení a psaní sledujícím žáky v 1. až 6. ročníku na 25 základních školách Středočeského kraje a v Praze. Výsledky ukázaly, že pravděpodobnost přijetí na víceleté gymnázium je silně podmíněna vzděláním rodičů a jejich socioekonomickým statusem, a to bez ohledu na předchozí studijní výkon i jazykově-kognitivní schopnosti. Přímé efekty kulturních zdrojů – vzdělávacích zdrojů rodiny a kulturního kapitálu dítěte (měřeného v 1. třídě) a vzdělanostních aspirací rodičů (v 5. třídě) jsou podstatně slabší, jejich zohlednění vede ale k oslabení přímého vlivu vzdělání rodičů. Znamená to, že třídně strukturní pozice rodiny je zprostředkována skrze kulturní zdroje a aspirace. Vliv kulturního kapitálu dítěte navíc zesiluje v interakci se vzděláním rodiny, což lze v souladu s teorií kulturní reprodukce interpretovat jako mechanismus dvojího zvýhodnění.

In the Czech environment, little attention has been paid to the transition between primary school and multi-year grammar school, i.e. at the end of the first grade of primary school. Therefore, our study focuses on the role of cultural factors already during this first educational transition, i.e. moving to an eight-year grammar school. We are interested in the extent to which and why the chances of admission to a multi-year grammar school differ among children with the same academic prerequisites but different social origins. We examine the differences in these chances through the analysis of longitudinal panel data from Reading and Writing research following pupils in the 1st and 6th grade at 25 primary schools in the Central Bohemian Region and in Prague. The results showed that the probability of admission to a multi-year grammar school is strongly conditioned by the parents' education and their socio-economic status, regardless of previous educational performance and language-cognitive abilities. The direct effects of cultural resources – the educational resources of the family and the cultural capital of the child (measured in 1st grade) and the educational aspirations of the parents (in 5th grade) are significantly weaker, but taking them into account leads to a weakening of the direct effect of parental education. This means that the family's class-structural position is mediated through cultural resources and aspirations.
Moreover, the influence of the child's cultural capital is amplified in the interaction with the family's education, which according to the theory of cultural reproduction can be interpreted as a mechanism of double advantage.

Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0334477