Provenience pískovcových kamenů použitých na stavbu kostela a zámku v Zahořanech

0561139 - GLÚ 2023 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Adamovič, Jiří - Podroužek, K.
Provenience pískovcových kamenů použitých na stavbu kostela a zámku v Zahořanech.
[Provenance of sandstone used for the construction of the church and chateau at Zahořany.]
Průzkumy památek. Roč. 29, č. 1 (2022), s. 23-48. ISSN 1212-1487
Institucionální podpora: RVO:67985831
Klíčová slova: building stone * historical monuments * sandstone petrography * mercury porosimetry * Bohemian Cretaceous Basin
Obor OECD: Mineralogy
Způsob publikování: Omezený přístup
https://www.pruzkumypamatek.cz/casopis-3

V rámci projektu NAKI DG18P02OVV066 Hortus Montium Mediorum byla zjišťována provenience pískovců použitých pro stavební prvky kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech a zámku v Zahořanech, okres Litoměřice. Pro jejich srovnání s pískovci z možných zdrojových lokalit bylo využito optická mikroskopie, rentgenové difrakční analýzy, elektronové mikroskopie a mikroanalýzy, héliové pyknometrie a rtuťové porozimetrie. Zčásti jde o jemnozrnné vápnito-prachovité pískovce, které se ve všech podstatných znacích shodují s místně těženými horninami křídového stáří (Hrušovany, Encovany). Využití těchto místních pískovců spadá do nejstarších stavebních fází obou sledovaných objektů. V případě zámku se jedná o renesanční horizont ze 70. let 16. století a raně barokní horizont z poloviny 17. století, v případě kostela o raně barokní horizont z doby jeho výstavby v letech 1653–1656. V případě arkózovitého pískovce použitého na hlavním portálu kostela lze uvažovat o ojedinělém importu z oblasti karbonských pánví severně a severozápadně od Prahy. Některé stavební prvky, jako ostění oken a dveří nebo mostní pilíře, jsou tvořené kompaktními silicifikovanými pískovci podobnými těm, které byly dříve těženy v kaňonu Labe mezi Děčínem a Hřenskem. Jejich použití je charakteristické pro rozsáhlou vrcholně barokní přestavbu zámku ze 30. let 18. století. Hydrotermálně zpevněné pískovce, použité např. při stavební obnově kostela v roce 1719, jsou importem z blíže nespecifikovaného zdroje na styku vulkanitů Českého středohoří a severočeských pískovců křídového stáří. Křemenný pískovec s příměsí živce použitý na mezník nalezený na hranici Zahořany/Encovany složením neodpovídá zdroji uváděnému pro kameny osazené v roce 1841 a jde patrně o kámen použitý již při starším vymezení hranice. Použitá metodika se osvědčila a výsledky studia doplnily závěry stavebněhistorických průzkumů. V případě zámku bylo potvrzeno využití týchž zdrojů kamene pro renesanční a raně barokní stavební fázi, zatímco v období vrcholného baroka docházelo již k importu odolnějšího pískovcového kamene, a to i ze vzdálených zdrojů. Pro stavbu kostela v letech 1653–1656 byly použity podobné zdroje materiálu jako na zámku. V následujících stavebních fázích se kamenické prvky kostela a zámku svými charakteristikami již liší, a ukazují tak na rozdílný zdroj a rozdílný stavebněhistorický vývoj.


The study, resulting from the project NAKI DG18P02OVV066 Hortus Montium Mediorum, focused on the provenance of sandstones used for the manufacture of constructional elements of the Church of the Most Holy Trinity at Zahořany and the Zahořany Chateau in the district of Litoměřice. Their comparison with sandstones from possible source localities employed optical microscopy, X-ray diffraction analysis, electron microscopy and microanalysis, helium pycnometry and mercury porosimetry. Some of the elements are composed of calcareous silty fine-grained sandstone, which parallels locally extracted rocks of Cretaceous age (Hrušovany, Encovany) in all relevant parameters. The use of this local sandstone dates to the oldest construction phases of the two studied objects, i.e., the Renaissance horizon of 1570s and early Baroque horizon of mid-17th century at the chateau and the early Baroque horizon at the church connected with its construction in 1653–1656. Subarkose used for the main portal of the church is viewed as a rare example of import from the Carboniferous basins to the N and NW of Prague. Some constructional elements, such as window and door jambs and ashlars for bridge pillars, are composed of compact silicified sandstone similar to that formerly extracted in the Elbe River canyon between Děčín and Hřensko. Its use is characteristic of the vast high Baroque reconstruction of the chateau in 1730s. Hydrothermally hardened sandstone used, for instance, during the restoration of the church in 1719, was imported from an unspecified source along the line between the České středohoří Mts. volcanics and North Bohemian sandstones of Cretaceous age. Quartzose sandstone with feldspar admixture used for the sole identified Zahořany/Encovany border stone does not correspond to the alleged source of border stones installed in 1841, it probably represents an older boundary marking. The applied set of methods proved useful, and the results of the study supplemented the conclusions of the construction-historical study. At the chateau, the use of the same sources of building stone was indicated for the Renaissance and early Baroque construction phases, while the high Baroque period was marked by an import of more resistant stone, even from rather distant sources. Material for the 1653–1656 construction of the church was coming from similar sources as that for the chateau. However, the parameters of stonemason elements used in subsequent construction phases show marked differences between the church and the chateau, indicating different sources and different constructional histories.

Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0333880