Formování odtoku z povodí – porovnání rozdílných půdních typů: organozemi a kryptopodzolu

0560350 - ÚH 2023 CZ cze A - Abstrakt
Vlček, Lukáš - Šípek, Václav
Formování odtoku z povodí – porovnání rozdílných půdních typů: organozemi a kryptopodzolu.
[Soil water balance in forested and grass covered plots.]
Sborník abstraktů/Abstracts-Sammelband: Konference AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU VII Konferenz AKTUELLE ERGEBNISSE DER BÖHMERWALDFORSCHUNG VII. Vol. 7. Vimperk: Správa Národního parku Šumava, 2021 - (Staňková, P.). s. 105-106. ISBN 978-80-87257-55-5.
[Aktuality šumavského výzkumu /7./. 20.10.2021-21.10.2021, Bayerische Eisenstein]
Institucionální podpora: RVO:67985874
Klíčová slova: soil water * water balance * beech forest * spruce forest * HYDRUS-1D
Obor OECD: Hydrology
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2021/11/aktuality_sumavskeho_vyzkumu_vii_sbornik.pdf

Studie se zaměřila na modelování formování odtoku z povodí, které je tvořeno dvěma hydrologicky rozdílnými půdními typy – kryptopodzol a organozem – na dvou protilehlých svazích. Během šestiletého měření (2014-2019) se pomocí upraveného modelu HBV odhadl poměr rychlého odtoku a pomalého odtoku na každém svahu a jejich zapojení do celkového odtoku z povodí. Výsledky ukazují, že přibližně dvě třetiny ročního úhrnu srážkové vody odtéká z organozemního svahu rychlým odtokem. Na druhou stranu ze svahu tvořeným kryptopodzolem odtéká rychlým odtokem pouze 30 %. Celkově odtékalo v rámci zkoumaného období v průměru za rok více vody z rašeliništního svahu. Poměr celkového množství vody tekoucí z jednotlivých svahů ale může být každý rok jiný. Bude ovlivněn nejspíše intenzitou a množstvím srážek během roku. Organozem má tedy negativní dopad na vodní režim (hlavně rozkolísanost) místních toků – propouští více vody v době velkých dešťových srážek, naopak mohou způsobit vysychání pramenů v době sucha.

This study focuses on the description of soil water dynamics at four sites with different land cover types, namely beech forest, conifer forest, meadow and clipped grass. The analysis was based on soil tensiometer measurements from five consecutive vegetation seasons (comprising both wet and dry years). The soil water regime was analysed in terms of the entire soil column average as well as in particular soil layers. The highest-pressure heads were in the inspected period of 2003-2007 observed at the clipped grassland site, followed by the meadow site. The forested sites were generally reaching lower pressure head values, which was a result of higher evapotranspiration. The differences between the spruce forest (Picea abies (L.)) and beech forest (Fagus sylvatica L.) were evident namely in dry periods, when the beech site was experiencing lower pressure heads. Lower pressure heads in the beech forest (compared to spruce one) were based namely on the differences in water consumption efficiency, interception rates and vertical distribution of the roots.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0334222