„Moci už nechtít.” K Schopenhauerově kritice Kanta

0559196 - FLÚ 2023 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Sikora, Ondřej
„Moci už nechtít.” K Schopenhauerově kritice Kanta.
[“To Be Able To Not Want.” Concerning Schopenhauer’s Critique of Kant.]
Filosofický časopis. Roč. 70, č. 1 (2022), s. 23-41. ISSN 0015-1831
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Arthur Schopenhauer * Immanuel Kant * criticism * compassion * resignation
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Impakt faktor: <0.1, rok: 2022
Způsob publikování: Open access
https://doi.org/10.46854/fc.2022.1r.23

Stať interpretuje hlavní body Schopenhauerovy kritiky Kantovy filosofie: koncept metafyziky, východiska teorie poznání a rozvrh etiky. Jejich společným jmenovatelem je rehabilitace bezprostředně daného světa, „v němž žijeme a jsme“. Spolu s tím se ukazuje jednak analogie Schopenhauerova projektu metafyziky vůle ke Kantově metafyzice autonomie, za druhé jeho rozporuplnost, projevující se zejména v motivech soucitu a rezignace, a nakonec inspirativní význam těchto motivů.

The aim of the paper is to provide an interpretation of Schopenhauer’s criticism of Kantian philosophy in its three pivotal areas: the notion of metaphysics, the basics of epistemology and ethical theory. The study shows the grounding of this criticism in the rehabilitation of the world in its immediate givenness. The next point of discussion is an analogy of Schopenhauer’s ethics in relation to Kant, its inner contradiction related to the concepts of compassion and resignation, as well as their inspiring character.
Trvalý link: https://hdl.handle.net/11104/0336848