Historiografie ve vleku politiky dějin: případ Štefánikovské legendy Ľudovíta Holotíka

0556833 - MÚA 2022 RIV SK cze J - Článek v odborném periodiku
Hálek, Jan
Historiografie ve vleku politiky dějin: případ Štefánikovské legendy Ľudovíta Holotíka.
[Historiography in the Wake of the Politics of History: the case of Ľudovít Holotík’s book Štefánikovská legenda.]
Historický časopis. Roč. 70, č. 1 (2022), s. 115-142. ISSN 0018-2575
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA19-08819S
Institucionální podpora: RVO:67985921
Klíčová slova: Czechoslovakia * historiography * Milan Rastislav Štefánik
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Impakt faktor: 0.1, rok: 2022
Způsob publikování: Open access
https://doi.org/10.31577/histcaso.2022.70.1.5

Studie analyzuje na příkladu slovenského historika Ľudovíta Holotíka a jeho knihy Štefánikovská legenda a vznik ČSR problematiku boje proti tzv. buržoazním legendám o vzniku Československa v roce 1918, který probíhal především v první polovině padesátých let 20. století. Pozornost je věnována také proměnám, jimiž v průběhu let 1960–1968 procházela česká a slovenská historická obec a historiografie sledující problematiku první světové války a boje Čechů a Slováků za samostatný stát. Boj proti tzv. buržoazním legendám o vzniku Československa patřil v letech následujících po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 mezi hlavní úkoly oficiální československé historiografie. Knižní i časopisecká produkce věnovaná této problematice vyvrcholila v roce 1958 knihou předního slovenského historika Ľudovíta Holotíka, nazvanou Štefánikovská legenda a vznik ČSR. Její autor se snažil doložit tvrzení, že činnost M. R. Štefánika v době první světové války (stejně jako v případě celé československé zahraniční odbojové akce) nemohla vést k osvobození Čechů a Slováků z rakousko-uherské monarchie. Štefánik, stejně jako T. G. Masaryk a E. Beneš sloužili podle Holotíkova líčení především zájmům buržoazních dohodových mocností, resp. zájmům české a slovenské buržoazie. Kniha, která v době svého vydání vyvolala mezi Holotíkovými kolegy celou řadu kladných reakcí, se v proměňující se politické a společenské atmosféře šedesátých let 20. století stala předmětem ostré kritiky. Ta vyvrcholila v ovzduší Pražského jara roku 1968. Holotík se postupně ocitl v izolaci, do níž jej uzavřeli jeho kolegové, kteří se již v nové atmosféře odmítali hlásit ke svým deset let starým hodnocením. V říjnu 1968 byl Holotík pod tlakem veřejnosti nucen rezignovat na funkci ředitele Historického ústavu Slovenské akademie věd.

The paper analyses the issue of a fight against the bourgeois legends about the foundation of Czechoslovakia in 1918. It uses the example of a Slovak historian Ľudovít Holotík and his book “Štefánikovská legenda a vznik ČSR”. It also focuses on the changes experienced in the period 1960-1968 by the Czech and Slovak historian communities and historiographies describing the First World War and the fight by Czechs and Slovaks for an independent country. In the period following the assumption of power by the Communists in February 1948, the fight against the bourgeois legends about the foundation of Czechoslovakia was one of the main tasks of the official Czechoslovak historiography. Book and journal production devoted to this subject culminated in 1958 with a book by a prominent Slovak historian Ľudovít Holotík “Štefánikovská legenda a vznik ČSR”. Its author set out to prove the claim that the work of M. R. Štefánik (and the whole Czechoslovak resistance abroad) during the First World War could not lead to the liberation of Czechs and Slovaks from the Austro-Hungarian monarchy. The book received a lot of positive responses from Holotík’s colleagues at the time it was published, but in the changing political and social climate of the 1960s it was subjected to sharp criticism. The disapproval culminated during the Prague Spring of 1968. Holotík became gradually isolated and so did his colleagues, who in the new climate refused to uphold their reviews from ten years before. Due to the public pressure, Holotík had to resign from his post as the director of the Institute of History of the Slovak Academy of Sciences in October 1968.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0331857