Vyprávěná migrace. Vzpomínky na poválečnou nucenou migraci německy hovořících obyvatel z českých zemí

0556607 - EÚ 2023 RIV SK cze J - Článek v odborném periodiku
Nosková, Jana - Kreisslová, S.
Vyprávěná migrace. Vzpomínky na poválečnou nucenou migraci německy hovořících obyvatel z českých zemí.
[Narrated Migration. Memories of the Post-War Forced Migration of German-speaking Inhabitants from the Czech Lands.]
Slovenský národopis. Roč. 70, č. 1 (2022), s. 48-68. ISSN 1335-1303. E-ISSN 1339-9357
Institucionální podpora: RVO:68378076
Klíčová slova: Germans in Czechoslovakia * forced migration * oral history * narrative * trauma
Obor OECD: Antropology, ethnology
Impakt faktor: 0.3, rok: 2022
Způsob publikování: Open access
https://www.sav.sk/?lang=sk&doc=journal-list&part=article_response_page&journal_article_no=27981

Studie se soustředí na nucené vysídlení německé populace z českých zemí mezi květnem 1945 a koncem roku 1946, které znamenalo odchod téměř tří milionů Němců. Tato migrace měla zásadní dopad jak na osoby, které se jí zúčastnily, tak na německou společnost. Nucená migrace po druhé světové válce není dnes jen integrální součástí komunikativní paměti mnoha Němců, ale je také součástí kulturní paměti a předmětem politiky paměti. V této studii vycházíme z oral history interview s tzv. generací zážitku, tedy s osobami, které zažily nucené vysídlení jako děti nebo ve svém mládí. Předmětem analýzy jsou narativy vztahující se k nucenému vysídlení. Ptáme se, jakými způsoby se o této migraci hovoří, jaké prostředky a strategie využívají jednotliví narátoři, když hovoří o této události, a zda vytvářejí určité narativní vzory. Soustředíme se na témata, struktury a intence narativních reprezentací “vyhnání”. Pokoušíme se ukázat, jak narátoři a narátorky zacházejí s touto traumatickou zkušeností a jak se snaží integrovat a získat uznání druhých. Tyto skutečnosti sledujeme v kontextu teorií kolektivního traumatu, inspirujeme se analytickým přístupem zakotvené teorie.

The study focuses on the forced displacement of the German population from the Czech lands between May 1945 and the end of 1946, which meant the departure of almost three million Germans. This migration had a profound impact both on the lives of the individuals who participated in it and on German society. Forced migration after the Second World War is not only an integral part of the communicative memory of many Germans, but also a part of cultural memory and the subject of politics of memory today. In this study, we draw on oral history interviews with the so-called ‘Erlebnisgeneration’, i.e. persons who experienced forced displacement as children or young adults. The object of the analysis are narratives related to forced displacement, we ask in what ways this migration is narrated, what narrative strategies and means individual narrators choose when they talk about this event, and whether they create certain narrative patterns. Our focus is on the themes, structures, and intentions of the narrative representations of ‘expulsion’. We attempt to show how male and female narrators deal with the traumatic experience and how they attempt to integrate and gain recognition from others. We observe these issues in the context of theories of collective trauma and are inspired by the analytical approach of grounded theory.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0331162