Odhalené tajemství Istanbulu. Nevidění uživatelé konopných drog a vznikající problém závislosti v pozdní Osmanské říši

0555316 - OÚ 2022 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Taglia, Stefano
Odhalené tajemství Istanbulu. Nevidění uživatelé konopných drog a vznikající problém závislosti v pozdní Osmanské říši.
[The secret of Istanbul unveiled. Unseen consumers of cannabis and the emergent problem of addiction in the late Ottoman Empire.]
Nový Orient. Roč. 73, č. 4 (2018), s. 32-41. ISSN 0029-5302
Institucionální podpora: RVO:68378009
Klíčová slova: Ottoman history * addiction * productivity * modernisation
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Způsob publikování: Pouze metadata

Článek analyzuje vztah osmanského státu k závislým na konopných drogách a k těmto drogám samotným na konci devatenáctého století. Připojuje se k pracím o snahách Osmanské říše prakticky a ideologicky modernizovat společnost a získat finanční prostředky nezbytné k zahájení monumentálních změn. Stát tak začal postupovat cestami, které byly dříve ponechány neoficiálním organizacím nebo náboženským kruhům. Osmanské vládnoucí kruhy zároveň začaly zdůrazňovat nutnost vychovat produktivní občany, kteří nezatíženi závislostmi nebo nemocemi přispívají k obecnému blahu své vlastní země. Byly proto publikovány studie, ve kterých byly účinky dlouhodobé expozice konopí hodnoceny spíše z lékařského než morálního hlediska. Morální starosti byly ponechány tehdejší literární produkci. I když obě strany dospěly k podobným závěrům (tj. k negativním důsledkům závislosti), rozdíly mezi lékařskými studiemi a literaturou byly velmi důležité. Kromě těchto publikací se článek zabývá také snahou osmanské policie uzavřít místa, kde se kouřilo, a zastavit činnost dealerů. Ukazuje se, že i když byly kouření a prodej z větší části zakázány, policie a stát byly v udělování trestů poměrně shovívavé. Článek se také zabývá pragmatismem a praktičností osmanských vládních úředníků. Stát, který vždy potřeboval peníze na reformu společnosti, někdy povolil pěstování marihuany, aby produkt zdanil a zvýšil tak státní příjmy. Projevoval tak velmi racionální postoj, v němž morální, náboženské a tradiční ohledy byly v zájmu země odsunuty na vedlejší kolej. To značí zajímavý odklon od západních představ o společnostech, ve kterých je islám náboženstvím většiny.

This article analyzes the relationship between the Ottoman state and both cannabis and cannabis addicts in the late nineteenth century. It frames itself within the literature on Ottoman Imperial efforts to modernize society practically and ideologically, and to acquire the cash necessary to embark on monumental changes. In doing so, the state started to go down avenues that had previously been left to non-official organizations or religious circles. At the same time, Ottoman ruling circles started to emphasize the necessity of raising a productive citizenry which did not fall, because of habits or diseases, within the numbers of those able-bodied individuals who did not contribute to the general wellbeing of their own country. Therefore, studies were published in which the effects of prolonged exposure to cannabis were evaluated from a medical perspective, rather than a moral one. Moral concerns were left to the literature of the time. Even though the two sides reached similar conclusions (i.e., the negative outcomes of addiction) the differences between medical studies and literature were of great importance. As well as these publications, the article also addresses the efforts of the Ottoman police to close down venues where smoking was taking place and stop the activities of dealers. What emerges is that even though smoking and dealing were banned for the most part, the police and the state were fairly lenient in the punishments inflicted. The article also deals with the pragmatism and practicality of the Ottoman governing officials. Always in need of money to reform society, the state sometimes allowed the farming of marijuana in order to tax the product and increase state revenues, showing a very rational stance, whereby moral, religious, and traditional considerations were sidelined for the sake of the country itself. This marks an interesting departure from notions prevalent in Western circles of societies in which Islam is the religion of the majority.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0329834