Z letních bytů do dělnické jídelny. Pragmatizace odpočinku „duševních pracovníků” od Jaroslava Golla k Aleši Hrdličkovi

0550073 - ÚSD 2022 RIV CZ cze K - Konferenční příspěvek (tuzemská konf.)
Ducháček, Milan
Z letních bytů do dělnické jídelny. Pragmatizace odpočinku „duševních pracovníků” od Jaroslava Golla k Aleši Hrdličkovi.
[From Summer Homes to the Labourer's Canteen. The Pragmatization of the „Mental Worker's” Leisure Time from Jaroslav Goll to Aleš Hrdlička.]
Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků ze 40. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň, 20.-22. února 2020. Praha: Academia, 2021 - (Bendová, E.; Hojda, Z.; Fiřtová, M.; Ducháček, M.), s. 42-60. ISBN 978-80-200-3217-1.
[Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století. Plzeň (CZ), 20.02.2020-22.02.2020]
Institucionální podpora: RVO:68378114
Klíčová slova: leisure time * intellectual history * anthrology
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Práce se zaměřuje na proměnu volnočasových aktivit českých akademických intelektuálů na konci 19. století. Neklade si však nárok na formulování autoritativních tezí. Pokouší se pouze na vzorku několika českých badatelů z oblasti kulturních studií zachytit známky proměny vnímání volného času. Od tradičního prolínání práce s dolce far niente (Jaroslav Goll, Josef Pekař) se zde obracíme k aspektům signalizujícím příchod techniky (Lubor Niederle) a k systematické racionalizaci volnočasových aktivit podle anglosaského, především amerického způsobu (Aleš Hrdlička). Představa o tom, jak na konci 19. století trávili volný čas akademici a intelektuálové, vycházela ze standardních kontur práce a zahálky vzdělaného a lépe situovaného předlitavského příslušníka buržoazie jako součásti „zahálčivé třídy“. Duševní práce a volný čas se zde často překrývaly a byly k nerozeznání. Konec století však již ohlašoval příchod amerikanizace a pragmatizace denního režimu. Na základě vzpomínek etnografa Karla Chotka, který v roce 1919 navštívil česko-amerického antropologa Aleše Hrdličku ve Smithsonově ústavu ve Wahingtonu DC a absolvoval zde krátkou studijní stáž, lze získat představu o denním režimu humpoleckého rodáka Hrdličky, který pracoval. Jako námezdní dělník ve Spojených státech se Hrdlička dostal na vlivnou výzkumnou pozici v prestižní vědecké instituci. Příkladem překvapivě systematického oddělení pracovní doby od času stráveného nad prací může být Hrdličkův pracovní rytmus se podstatně lišil při práci v terénu a naopak v kanceláři, kdy věnoval výrazně více prostoru duševní relaxaci. Zahrnoval střídmé stravovací návyky a přiměřenou úroveň tělesné aktivity v pracovním režimu. V meziválečném období se otázka účelného trávení volného času a racionalizace pracovní doby dle Hrdličkova vzoru stala nejen inspirací pro jeho žáky, ale i námětem úvah sociologů jako byl Inocenc Arnošt Bláha. o efektivním modelu životního stylu „intelektuálů“.

The work focuses on teh transformation of Leisure activities fot he Czech academic intellectuals at the end of the 19th century. It does not stake a claim on authoritative theses. It only attempts to use a sample of a few Czech researchers from the field of culture studies to capture the signs of the transformation of the way leisure was percieved. Here, we turn from the traditional overlap fo work with dolce far niente (Jaroslav Goll, Josef Pekař) to signs signalling the arrival of technology (Lubor Niederle) and systematic rationalisation of leisure activities according to the Anglo-Saxon, mainly American way (Aleš Hrdlička). The idea of how academics and intellectuals spent their free time at the end of the 19th century was based on standard contours of work and idleness of an educated and better-situated Cisleithenian member of the bourgeoisie as part of the „idle class“. Mental work and leisure often overlapped here and were indistinguishible. The end of the century however, was already announcing the arrival of Americanisation and pragmatisation of the daily schedule. Based on the memoirs of ethnographed Karel Chotek, who visited Czech-American antrhopologist Aleš Hrdlička at the Smithsonian institution in Wahington DC in 1919 and spent a brief study internship there, on gets an idea of the daily schedule of the Humpolec-born Hrdlička who worked his way up as a wage laborer in the United States to having an influential research position at the prestigiois scientific institution. Hrdlička´s working rhytm, which differed when working in the field and in the office, and included moderate eating habits and standard level of activity within the working schedule, can serve as an example of a surprisingly systematic separation of working hours from time spent on mental relaxation. In the inter-war period, the question of purposeful leisure and the rationalisation of working hours in Hrdlička´s tradition became not only an inspiration for his pupils but also the subjekt of deliberations of sociologists such as Innocence Arnošt Bláha on the effective model of the „intellectual“ life style.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0325925