K Masarykovským reminiscencím Karla Hrubého: specifika Masarykova synergismu, kritika marxismu a strukturalistická demokracie Josefa Ludvíka Fischera

0549889 - FLÚ 2022 RIV SK cze J - Článek v odborném periodiku
Svoboda, Jan
K Masarykovským reminiscencím Karla Hrubého: specifika Masarykova synergismu, kritika marxismu a strukturalistická demokracie Josefa Ludvíka Fischera.
[On Masarykian Reminiscences of Karel Hrubý: the Specifics of Masaryk’s Synergism, the Critique of Marxism and the Structualist Democracy of Josef Ludvík Fischer.]
Philosophica Critica: International Scientific Journal of Philosophy. Roč. 7, č. 2 (2021), s. 17-40. ISSN 1339-8970
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Critique of Marxism * Democratic socialism * Theistic synergism * Structuralist democracy * Intercultural dialogue * Hrubý, K. * Masaryk, T. G. * Fischer, J. L.
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Způsob publikování: Open access
http://philosophicacritica.ukf.sk/uploads/1/3/9/8/13980582/3svoboda.pdf

V průběhu 90. letech minulého stolení se Karel Hrubý důvodně zamýšlí nad smysluplností, ale i nad filosofickým a sociologickým dosahem Masarykova sociálně orientovaného odkazu. Kvalitativní kontinuitu tohoto našeho tradičního ideového dědictví, jež je povýtce významným dědictvím politickým, Hrubý v této době vidí v myšlence tzv. demokratického socialismu jakožto trvalém úkolu, který po historické konfrontaci s revolučním marxismem-leninismem nově programově vytyčil Godesbergský program v roce 1959. V prvním kroku se příspěvek zaměří na Masarykovu originálně vypracovanou filosofii humanismu, na její sociální, ale i metafyzický charakter, jejíž funkční podstatu Masaryk pojímá jako teisticky založený synergismus. Především v onom sociálním kontextu, který je vždy určován důslednou snahou o úzké a účinné propojení teorie a praxe, lze Masarykovu filosofii humanity obecně považovat za ideový fundament racionální kritiky tehdejších společenských poměrů, potažmo pak i za úhelný kámen Masarykovy dobové kritiky Karla Marxe a marxismu vůbec. Po vyznačení principiálních ideových rozdílů v sociologických pojetích u Masaryka a Marxe se příspěvek v dalším kroku zaměří na koncepci strukturalistické filosofie Josefa Ludvíka Fischera, kterou lze v ekonomickém ohledu její celostní skladby považovat za originální pokus o vytvoření funkční demokracie se všemi atributy charakteristickými pro socialistický systém. V závěru příspěvku bude v podstatné návaznosti na Masarykovo a Fischerovo myšlení naznačena Hrubého vlastní vize kontinuity českých dějin, s níž jsou v současnosti spojeny i některé existenční globálně-humanitární výzvy, jejichž neodkladné řešení se v 21. století neobejde bez aktivní účasti a názorové plurality jednotlivých národních států a vyžaduje proto kultivovaný a intenzívně vedený interkulturní dialog.

During the 1990s, Karel Hrubý reasonably reflected on the meaningfulness, but also on the philosophical and sociological impact of Masaryk’s socially oriented legacy. Hrubý sees the qualitative continuity of our traditional ideological heritage, which is also a very important political heritage, mainly in the idea of so-called democratic socialism, which as a permanent task, after a historical confrontation with revolutionary Marxism-Leninism, programmatically set the Godesberg program in 1959. In the first step, the paper focuses on Masaryk’s originally elaborated philosophy of humanism, on its social as well as metaphysical character, the functional essence of which Masaryk conceives as a theistically based synergism. Especially in the social context, which is always determined by a consistent effort for a close and effective connection between theory and practice, Masaryk’s philosophy of humanity can generally be considered the ideological foundation of rational critique of the social conditions of the time, and therefore the cornerstone of Masaryk’s critique of Karl Marx. After marking the fundamental ideological differences in the sociological concepts of Masaryk and Marx, the paper will in the next step focus on the concept of structuralist philosophy of Josef Ludvík Fischer, which in economic terms of its holistic composition can be considered as an original attempt to create a functional democracy with all attributes characteristic of the socialist system. At the end of the article, in substantial connection with Masaryk’s and Fischer’s thinking, Hrubý’s own vision of the continuity of Czech history will be indicated, which is currently associated with some existential global humanitarian challenges. Their urgent solution in the 21st century cannot be achieved without the active participation and opinion plurality of individual nation states and, therefore, requires a cultivated and intensively conducted intercultural dialogue.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0325785