Čas změny. Moravský a slezský venkov od zrušení poddanství po Velkou válku

0549058 - HÚ 2022 CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Cibulka, Pavel - Řepa, Milan - Pokludová, A. - Kladiwa, P. - Popelka, P.
Čas změny. Moravský a slezský venkov od zrušení poddanství po Velkou válku.
[A Time of Change. The Moravian and Silesian Countryside from the Abolition of Servitude to the Great War.]
Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR: Praha: Historický ústav AV ČR: Ostravská univerzita: Ostrava, 2021. 421 s. ISBN 978-80-7599-225-3
Grant CEP: GA ČR GA17-02986S
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: 19th-century Moravia and Silesia * peasantry * modernisation and social conflict
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Základním cílem knihy je vystopovat a vyhodnotit komunikační a organizační struktury, kterými se v rurálním prostředí etablovaly občanský, modernizační a národní diskurz. Kniha je výsledkem tříletém projektu Proměna a společenská aktivizace rurálního prostředí na Moravě a v Rakouském Slezsku 1861-1914, jenž získal podporu Grantové agentury České republiky. V projektu jsme usilovali o co nejkomplexnější analýzu života v rurálním prostředí deseti soudních okresů na Moravě a dvou v Rakouském Slezsku (abecedně: jablunkovského, jaroslavického, místeckého, příborského, skočovského, uherskobrodského, uherskohradišťského, uničovského, valašskomeziříčského, velkomeziříčského, vsetínského a zábřežského). V každém z nich jsme shromažďovali informace pro sídlo okresu a primárně pro tři vybrané vesnice. Vybrané okresy pokrývají škálu od úrodných zemědělských oblastí přes pahorkatiny až po oblasti podhorského pasekářského zemědělství s chovem ovcí, vybrané vesnice se lišily jak velikostí (ta nejmenší měla jen 200 obyvatel, ta největší o pět tisíc více), tak strukturou obživy obyvatelstva (v některých zcela převládalo zemědělství, z některých docházela nemalá část obyvatel do blízkých továren, některé měly významnější průmyslové podniky přímo na svém katastru). Problematiku venkova jsme zkoumali v kontextu celých venkovských okresů. Sídla soudních a politických okresů totiž vnímáme jako klíčové kanály, předjezdce, kterými se na vesnice dostávala sociální změna. V těchto rurálních městech začaly vycházet lokální noviny, sídlila tam nejstarší hospodářská družstva a záložny, rozšiřoval se z nich spolkový život, sídlily v nich nejnižší instance státní správy, jež svými nařízeními vysílala důležité modernizační impulzy (školství, infrastruktura atd.).

The main aim of the book is to trace and evaluate the communication and organisational structures that had established the civil, modernising and national discourse in the rural milieu. The book is the result of a three-year project called The Transformation and Social Activation of the Rural Milieu in Moravia and Austrian Silesia in 1861-1914, which received the support of the Grant Agency of the Czech Republic. In the project we sought the most comprehensive analysis of life in the rural milieu in ten judicial districts in Moravia and two in Austrian Silesia (alphabetically: the Jablunkov, Jaroslavice, Místek, Příbor, Skočov, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Uničov, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Vsetín and Zábřeh districts). In each one we collected information for the seat of the district and primarily for three selected villages. The selected districts cover a range from fertile agricultural areas and hilly areas to submontane clearing agriculture with sheep farming, the selected villages varied both in size (the smallest had only 200 inhabitants, the largest five thousand more) and in the structure of the population’s livelihood (in some, agriculture was completely predominant, from some a considerable part of the population went to work in the nearby factories, while some had important industrial enterprises directly in their land register). We examined the issue of the countryside in the context of entire rural districts, as we see the seats of judicial and political districts as the key channels, as the forerunners bringing social change to villages. In these rural towns, local newspapers began to be published, they were the seats of the oldest economic cooperatives and credit unions, associational life was spreading from them, and they also housed the lowest instances of state authorities, which used their regulations to send out important modernisation impulses (education, infrastructure, etc.).
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0325191