Tradice a nové přístupy ke kulturním dějinám v české historické rusistice

0548707 - HÚ 2022 RIV SK cze J - Článek v odborném periodiku
Vlček, Radomír
Tradice a nové přístupy ke kulturním dějinám v české historické rusistice.
[Past Tradition and New Approaches to Cultural History in Czech Historical Russian Studies.]
Kultúrne dejiny. Roč. 12, č. 1 (2021), s. 81-112. ISSN 1338-2209
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: cultural history * history of historiography * historical russian studies * czech historical studies * Russia * czech historical russian studies
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Způsob publikování: Pouze metadata

Cílem tohoto článku je zabývat se tradicemi spojenými se studiem kulturních dějin, jak jsou utvářeny českými historickými ruskými studiemi, a nastínit kroky, které podnikáme v současném výzkumu. Jeho ambicí je poukázat na to, že studium kulturních dějin poskytuje zjevné obohacení holistických znalostí ruské (sovětské) minulosti. Tato práce je koncipována jako analytická s určitými prvky syntézy. Definované téma se dosud neřešilo, a opírá se tak o přehledy a analytické sondy do minulých českých historických ruských studií nebo případně české historiografie jako celku. Pokud jde o to, do jaké míry a přístupy, které mohou být použity ke zkoumání kulturních dějin, tento článek si klade za cíl být případovou studií a nejen nastínit stav výzkumu v této oblasti, ale také možnosti rozšíření znalostí v dalších oblastech historických ruských studií. Aby bylo možné jasněji vysvětlit záměry autora, první část článku se zaměřuje na definici předmětu kulturních dějin. Je založen především na postoji Petera Burkeho, britského historika, a jeho poněkud negativistické formulaci toho, co kulturní historie není. Varuje před situacemi, v žádném případě jedinečnými, kdy kulturní historie byla zaměňována s historií kultury. Neřeší žádné české studie o historii kultury. .
Vzhledem k tomu, že české historické ruské studie dosud nezpracovaly kulturní dějiny ruské minulosti syntetickým způsobem, je úlohou této disciplíny upozornit na taková díla a klíčové jedince, kteří ve své profesní historiografické sféře zájmu zkoumali obecněji chápanou nepolitickou úroveň ruské minulosti, nebo alespoň některé její aspekty (ale ne jasně definovatelné ekonomické, sociální nebo právní historie nebo dějiny myšlenek a ideologií).
Je nezbytné, aby byly schopny je definovat jako součást nebo přinejmenším hraniční oblast kulturních dějin. Pro objasnění přístupu tato studie podrobněji zmiňuje autorský pohled na paradigmata českých historických ruských studií a paradigma Ruska.


The aim of this paper is to address the traditions associated with studying cultural history as shaped by Czech Historical Russian studies, and to outline the steps being taken in current research. Its ambition is to point out that the study of cultural history provides an obvious enrichment to the holistic knowledge of the Russian (Soviet) past. This work is conceived as an analytical one with certain elements of synthesis. The defined topic has not been dealt with thus far, and it therefore relies on overviews and analytical probes into past Czech historical Russian studies or possibly Czech historiography as a whole. As regards how, to what extent, and the approaches that may be used to examine cultural history, this paper aims to be a case study and not only outline the state of research in this field, but also the possibilities for expanding knowledge in other areas of historical Russian studies. In order to explain the author’s intentions more clearly, the first part of the paper focuses on the definition of the subject of cultural history. It is primarily based on the standpoint of Peter Burke, a British historian, and his somewhat negativistic formulation of what cultural history is not. He warns about situations, by no means unique ones, where cultural history has been confused with the history of culture. He does not address any Czech studies about the history of culture. Because Czech Historical Russian studies have not yet processed the cultural history of the Russian past in a synthetic manner, the role of this discipline is to draw attention to such works and key individuals, who within their professional historiographical sphere of interest examined the more widely understood non-political level of the Russian past, or at least some of its aspects (but no clearly definable economic, social or legal history, or the history of ideas and ideologies). It is essential to be able to define them as a part of or, at a minimum, a borderline area of cultural history. To clarify the approach, this study mentions in more detail the author’s view of the paradigms of Czech Historical Russian studies and the paradigm of Russia.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0324903