Majitelé - nájemci - podnájemníci: topografické, hospodářské a sociální souřadnice nájemního bydlení v Praze ve středověku

0548076 - FLÚ 2022 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Musílek, Martin
Majitelé - nájemci - podnájemníci: topografické, hospodářské a sociální souřadnice nájemního bydlení v Praze ve středověku.
[House Owners - Tenants - Lodgers: The Topographical, Economic and Social Issues of Tenement Houses in Medieval Prague.]
Staletá Praha. Roč. 36, č. 2 (2020), s. 2-36. ISSN 0231-6056
Grant CEP: GA ČR(CZ) GJ20-10897Y
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Bohemia * Old Town of Prague * New Town of Prague * tenancy * tenancy contracts * urban society * spatial mobility * migration * Middle Ages
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Způsob publikování: Open access
http://www.staletapraha.cz/media/2020_2/sp-2020-2-cl-01-musilek-najemnibydleni-72dpi.pdf

Předkládaná studie se pokouší na základě dochovaných písemných pramenů ze 14. a 15. století postihnout nájemní bydlení interdisciplinární perspektivou a prizmatem pěti zvolených témat: 1. nájemní smlouvy, 2. městský dům a jeho uspořádání očima historie a stavební historie, 3. rozbor staroměstských berních knih z let 1427–1429, 4. analýza městské berně a způsobu jejího výběru na Starém Městě pražském, 5. sociální vzestup podnájemníků. Doplňují je další dvě volně napojená témata: 6. nájemní bydlení a jeho vliv na náboženské a mocensko-správní uspořádání města, 7. nastínění sociální struktury obyvatel pražských domů na konkrétním příkladu tří osob: majitele, nájemce-conventora a podnájemníka. Ukazuje se, že pražské souměstí jako centrum země a sídelní město panovníka představovalo natolik exkluzivní městskou aglomeraci, že na vlastní nemovitost zde dosáhli pouze příslušníci horní a střední vrstvy městského obyvatelstva. Drobní řemeslníci a živnostníci se tak museli spokojit pouze s pronájmem výrobních a ubytovacích prostor. Dynamicky se rozvíjející lucemburská metropole v průběhu 14. století procházela doslova stavebním boomem. Zahušťovala se domovní parcela, vznikaly desítky nových domů určených nikoli k pobytu majitele, ale ke komerčnímu pronájmu. Je zřejmé, že tento vývoj výrazným způsobem ovlivnil architektonické vzezření a organismus středověkého města.

Based on the written sources preserved from the 14th and 15th centuries, the presented study attempts to research housing tenancy with an interdisciplinary perspective and the prism of five selected topics: 1. tenancy contracts, 2. town house and its layout through the eyes of history and building history, 3. analysis of the Old Town municipal tax books from the years 1427–1429, 4. analysis of the town tax and the method of its collection in the Old Town of Prague, 5. social rise of lodgers. Two other topics are supplemented: 6. housing tenancy and its influence on the religious and power-administrative organization of the city, 7. social structure of the inhabitants of Prague houses on the specific example of three persons: the owner, the tenant-conventor and the lodger. The Prague conurbation as the centre of the country and the seat of the monarch turns out to have been such an exclusive urban agglomeration that only members of the upper and middle classes of the urban population reached their own property here. Small craftsmen and merchants had to be satisfied only with the tenancy of production and accommodation premises. During the 14th century, the dynamically developing Luxembourg metropolis went through a construction boom. The house plot was densely filled, dozens of new houses were being built not for the owner’s stay, but for commercial rent. It is clear that this development significantly affected the architectural appearance and organism of the medieval city.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0324193