Odpad a člověk v různých režimech hodnoty

0546576 - EÚ 2022 cze A - Abstrakt
Stehlíková, Barbora
Odpad a člověk v různých režimech hodnoty.
[Waste and human in diverse regimes of value.]
[23. Pracovní konference Biografu. 04.06.2021-06.06.2021, Ekopenzion Chaloupky Kněžice]
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA20-06759S
Institucionální podpora: RVO:68378076
Klíčová slova: waste * disability * regimes of value
Obor OECD: Antropology, ethnology

Recyklace elektroodpadu v České republice probíhá zhruba z jedné třetiny ve firmách, kde většinu zaměstnanců představují lidé se zdravotním postižením. Snaha začlenit ohrožené lidi na trh práce je vysvětlována tak, že manuální zpracování elektrických a elektronických zařízení by jinak nebylo možné. Náklady na recyklaci by totiž převýšily zisky z odběru spotřebičů a prodeje surovin. Na rozdíl od automatizovaného zpracování drtiči a tříděním na linkách je mechanická demontáž finančně nákladnější. Výsledné materiály jsou však v lepší kvalitě. V případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením, získávají firmy od státu finance na podporu chráněných pracovních míst. Finanční podpora má kompenzovat sníženou pracovní výkonnost těchto zaměstnanců. Lidé s postižením se tak objevují na místě, kam se odváží nefunkční pozůstatky každodenního provozu většiny domácností a firem.
Recyklace je spojena s představou cykličnosti a znovunabýváním hodnoty. Hodnota není něco jasně definovaného, ale projevuje se v různých cyklech „směny, vystavení a uschování“ (Myers 2001, 12). I odpad takto cirkuluje v různých režimech hodnoty (Appadurai 1986). Elektroodpad představuje nejen věc, které je třeba se zbavit, ale stává se v některých případech komoditou s pozitivní tržní hodnotou. Navíc ceny jednotlivých vytříděných materiálů zaznamenávají výkyvy v čase, což následně určuje „ekologičnost“ jejich zpracování.
Postižení je kritickými disability studies konceptualizováno ne jako kategorie daná individuálním tělem, ale jako utvářená společenským souborem představ a vymezená vůči „normálnímu“ tělu. Postižení je tak označení, které pokrývá širokou škálu heterogenních těl. Tato těla jsou chápána jako narušitelé řádu. Pozice lidí s postižením, stejně jako elektroodpadu se zdá být „indeterminate“ (Alexander and Sanchez 2019). Oba se pohybují mezi různými režimy hodnot, které jsou mimo jiné ovlivňovány společenskou a ekologickou odpovědností, stejně jako ekonomickými zájmy.
Na základě etnografického výzkumu ve firmě zpracovávající elektroodpad, se zaměřuji na vztah tělesnosti člověka a materiality odpadu. Zajímá mě, jakými režimy hodnot tyto dva subjekty procházejí a do jaké míry jsou jejich trajektorie provázané. V rámci příspěvku bych ráda nahlédla na odpad perspektivou kritických disability studies a zaměřila se na to, jak je zacházení s odpadem vzájemně provázané s rolí člověka ve společnosti.
Příspěvek může vést k diskuzi nad následujícími otázkami: Jak může chápání toho, co je postižení, souviset s tím, co je chápáno jako odpad? Jak je nazírána hodnota člověka v rámci kapitalistické společnosti a ve vztahu k čemu je vyjednávána?

In roughly one-third of all e-waste processing companies in the Czech Republic, more than 50 % of all employees are people with disabilities. E-waste disposal seems to include a tension between ecological and social responsibilities on the one hand and the pursuit of economic efficiency on the other hand. In this tension, different regimes of value emerge and provoke moral and ethical questions. Based on the ethnographic research, I describe the regimes of value that are linked with humans and waste.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0323227