Nemoc mladého Huma a filosofická krize

0544768 - FLÚ 2022 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Janoušek, Hynek
Nemoc mladého Huma a filosofická krize.
[The disease of young Hume and the philosophical crisis.]
Reflexe : Filosofický časopis. -, č. 59 (2020), s. 81-104. ISSN 0862-6901
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA17-06904S
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: David Hume * Philosophical Malady * Theory of Emotions * Rhetoric * Sympathy
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Způsob publikování: Open access
https://doi.org/10.14712/25337637.2021.3

První část článku tvoří komenář ke slavnému Humovu dopisu lékaři a zaměřuje se zejména na psychologický a fyziologický dopad entuziasmu na mysl. V druhé části se text pokouší prohloubit získané náhledy a integrovat je do Humovy teorie mysli v Pojednání o lidské přirozenosti a některých raných esejích. Humův opatrný přístup k entuziasmu v raném díle je analyzován na pozadí jeho diskuze poetického a náboženského entuziasmu. Silný dopad filosofických idejí zprvu zdánlivě zbavuje mysl její niterné závislosti na vnějších předmětech. Jejich abstraktní povaha však není schopná udržet obraznost v činnosti po delší dobu. Článek popisuje tři rysy této abstraktní povahy - obecnou povahu filosofických idejí, abstrakci od vnímaného světa a složitost argumentů. Dále ukazuje, že podle Huma potřebuje filosofické myšlení ke své udržitelnosti podporu sympatie, která jej podporuje a oživuje. Ta váže výsledky osamělého myšlení k emocím jeho adresátů a znemožňuje nám myslet nezávisle na vnějším světě. Text dokazuje, že i když se radikální skepse velmi prohřešuje proti sympatetické podmínce myšlení, příčiny možné nemoci koncipuje Hume šířeji a neváže je pouze k radikální skepsi.

The first part of the article presents a commentary on Hume’s famous letter to a physician, especially with respect to both the psychological and the physiological impact of enthusiasm on the human mind. The second part attempts to integrate and deepen the insights thus gained into a broader picture of Hume’s concept of mind in his Treatise of Human Nature and in some of his early essays. Hume’s cautious view of philosophical enthusiasm in his early work is analyzed against the background of his discussion of religious and poetic enthusiasm. The strong impact of philosophical ideas on the imagination initially seems to alleviate the mind’s inherent dependency on external objects. However, the abstract nature of philosophical ideas is not strong enough so as to sustain the activity of the imagination over a longer period of time. The article discuses three features of this abstract nature: The general character of philosophical ideas, abstraction from the perceived world, and the complexity of arguments. It further shows that according to Hume, operations of sympathy are needed to supplement and invigorate philosophical thought if it is to be sustainable. These operations bind the philosophical results of lonely thinking to emotions of its recipients, thus making it impossible to think in isolation from the outside world. The text also argues that while radical skepticism is one of the worst sinners against this natural “sympathetic” condition of thinking, the causes of the potential malady caused by philosophical thought are conceived by Hume more broadly and not as exclusively limited to radical skepticism.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0321760