Válka a revoluce jako hybatelé dějin a česká dějinná zkušenost

0543083 - HÚ 2022 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Hlavačka, Milan
Revoluce 1848/49: Jaká vlastně byla v české historiografii?
[Revolutions of 1848/49: How were they in Czech historiography?]
Válka a revoluce jako hybatelé dějin a česká dějinná zkušenost. Praha: Historický ústav, 2021 - (Bednář, M.; Hlavačka, M.), s. 113-126. Práce Historického ústavu AV ČR, v.v.i. Řada A, Monographia. ISBN 978-80-7286-372-3
Grant ostatní: AV ČR(CZ) StrategieAV21/11
Program: StrategieAV
Výzkumná infrastruktura: LINDAT/CLARIAH-CZ - 90101
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: revolution 1848/1849 * Czech historiography * review
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Milan Hlavačka řadí české historiky, kteří se zabývali revolucí 1848/1849 a popřípadě zanechali po sobě syntetizující dílo o ní, do tří časově na sebe navazujících řad: První řadu charakterizuje neexistence konceptualizace. Jednalo se tak opravdu o prvotní přemýšlení o revoluci (a možná jen popisování dějů za revoluce) za pochodu, který trval v české historiografii od konce 19. století do nástupu marxismu. Druhou řadu ovlivnil především právě marxismus. Tento filozofický koncept, respektive jeho materialismus a dialektika ovšem působily v české historiografii značně ambivalentně a zjednodušeně, často byl marxismus redukován v historiografii ideologickým zjednodušením rozporů ve společnosti, které byly vykládány jen logikou třídního a nacionálního boje vyabstrahovaných skupin historických aktérů. Druhá řada historických prací přetrvala s touto výbavou až do konce 20. století. Konceptualizaci revoluce 1848/49, což v historiografii představuje jistý druh filozofického ukotvení, můžeme v české historiografii detekovat až v třetí řadě u prací Bedřicha Loewensteina, Otty Urbana, Miroslava Hrocha a Jiřího Štaifa.

Milan Hlavačka examined Czech historians who looked at the 1848/1849 revolution and left a synthesised work on three sets of successive time periods: 1) Non-existence of conceptualisation, or thinking about the revolution as a permanent march forward within Czech historiography (paradoxically) from the end of the 19th century until the beginning of Marxism. 2) Marxism was a philosophical concept, but acted within the Czech historiography more as an ideology, so the second set of historical works based on this ideology continued until the end of the 20th century. 3) Conceptualisation of the 1848/1849 revolution represents a particular type of philosophical anchoring that we can be detected within the Czech historiography only in the works of Bedřich Loewenstein, Miroslav Hroch, and Jiří Štaif.

Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0320375