Římské zásahy do barbarika nad středním Dunajem

0541129 - ARÚB 2021 RIV PL cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Šedo, Ondrej
Římské zásahy do barbarika nad středním Dunajem.
[Roman impact on the barbarian countries along the northern bank of Danube.]
Extra limites Continuatio. Poznań: Wydawnictwo Uniwersytetu Przyrodniczego we Wrocławiu, 2020 - (Bohr, M.; Teska, M.), s. 91-149. ISBN 978-83-7717-348-0.
[Extra limites /20./. Wrocław (PL), 16.12.2016-16.12.2016]
Institucionální podpora: RVO:68081758
Klíčová slova: Middle Danube region * Imperium Romanum * barbarians * Roman army * Roman temporary camps * Roman architecture
Obor OECD: Archaeology

Zásahy Říma do barbarika na sever od středního toku Dunaje jsou tradičně spojované s dobou kolem zlomu letopočtu, kdy na linii této řeky byla posunuta hranice Impéria. Římské působení, i když nepřímé, však mělo význam už v době laténské. Roseldorf v Dolním Rakousku, Němčice na Hané v prostoru Moravy a Nowa Cerekwia v Horním Slezsku představují místa, kam se vraceli keltští bojovníci, kteří sloužili jako žoldnéři ve službách států ve Středomoří, obvykle na straně nepřátel Říma. Nepřímé působení mělo samozřejmě svůj význam i později, v průběhu celé doby římské (diplomacie, personální kontakty, obchod s luxusním zbožím), i když v některých případech nebylo zaznamenané ani v antických literárních pramenech, a nelze ho studovat ani prostřednictvím archeologických nálezů.
Jednoznačný zásah do poměrů v Podunají už v době laténské dokládají objevy na Bratislavském hradě. Našly se zde výstavné budovy vystavěné antickými technologiemi, s použitím kamenů spojovaných vápennou maltou. Rozsáhlý zde areál existoval pravděpodobně už před polovinou 1. století před Kr. Zájem o další lokalitu, Děvín, v závěru doby laténské dokládají četné mince a importy. Pro dobu augustovskou máme doložené působení římských vojsk v Děvíně (baráky pro mužstvo, věž), v Engelhatstetten (rozsáhlý polní tábor) a v Mušově (tábor Mušov-Neurissen I s budovou dřevohliněné konstrukce, která měla sloužit jako vojenské lázně). Posledně jmenovaná lokalita vykazuje znaky nedokončeného tábora, měla zde být vystavěna hiberna pro pobyt velké vojenské jednotky v zimním období. Vojenské akce v dobách markomanských válek reprezentují četné krátkodobé tábory, s různými rozměry (od 1 ha po víc jak 4O ha). Nejdále od Dunaje leží tábory v Jevíčku na severní Moravě, v Olomouci a v Hulíně-Pravčicích, v předpolí Moravské brány. Tábor v době zimy mezi lety 179 a 180 zřejmě existoval v Trenčíně na západním Slovensku. Vojenský tábor v Iži (starověká Kelemantia) reprezentující první fázi vojenských zařízení v tomto místě, byl tehdy vystavěný na severním břehu Dunaje. Při jeho zástavbě byly použité nepálené cihly. Zanikl při útoku barbarů v závěru markomanských válek. V této době existoval systém římských opevnění i na návrší Burgstall v Mušově na jižní Moravě, kde existovaly i dvě zděné římské stavby. Zděné stavby na dalších místech (například Stupava, Děvín, a už zmíněný tábor v Iži) dokládají trvalý zájem Římanů o prostor na sever od Dunaje. Některé z areálů ze závěru římské dominance v naddunajském prostoru (Cífer-Pác, Podunajské Biskupice a Veľký Kýr na Slovensku nebo Oberleiserberg v Dolním Rakousku) se zděnými římskými stavbami sloužily jako sídla autochtonních elit. Byly vybudované v rámci hmotné podpory nabízené Římany, kteří se snažili ovlivnit domácí vládce a zajistit jejich spolupráci s římským impériem. Římané se, podle svědectví písemných pramenů a také podle výpovědi nabízených archeologií, potřikrát pokusili o obsazení naddunajského barbarika (roku 6 po Kr., v době markomanských válek a za vlády císaře Valentiniana I.). Ve všech případech jejich snahy skončily neúspěchem.

Beginnings of Roman impact upon the territory northward from the middle Danube are traditionally connected with the period around the turn of the era when this river became a part of the Imperial border. Roman activities, even the indirect ones, however were significant already during the La Tène period. Roseldorf in Lower Austria, Němčice na Hané in Moravia and Nowa Cerekwia in Upper Silesia were places to where Celtic warriors returned, those who did mercenary services in the Mediterranean states, usually on the Roman enemy side. Certainly indirect impact or Rome held his significance during the whole of the Roman period (diplomacy, personal contacts, luxury goods trade), even though some cases had not been recorded either in ancient literary sources or by means of archaeological findings. Direct Roman interest in the Danubian territory already during the La Tène period has been confirmed by surprising discoveries at the Bratislava castle hill. Architecturally imposing buildings made by Roman technical procedures have been found here. The extensive site originated here probably already before the first half of the 1st century BC. An interest in another site, Devin, around the end of the La Tène period has been confirmed by findings of numerous coins and imported items. For the Augustan period we have got Roman military activities confirmed in Devin (barracks for military units, a tower), in Engelhatstetten (an extensive temporary camp) and in Mušov (camp Mušov-Neurissen I with a building of the wood-clay construction which should have served as military baths). Military events in the time of the Marcomannic Wars refer to numerous temporary camps of various dimensions (from 1 ha to more than 40 ha). The most distant camps from the Danube are situated in Jevíčko in northern Moravia, in Olomouc and in Hulín - Pravčice in the foreground of the Moravian Gate. Another camp obviously used Roman army during winter months between the years 179 and 180 in Trenčín in western Slovakia. The military camp of Iža (the ancient Kelemantia) was built on the northern bank of the Danube. It finished due to a barbarian attack near the end of the Marcomannic Wars. At the same time a system of Roman fortifications existed also on the Burgstall hill in Mušov in southern Moravia where two walled Roman buildings were found. The masonry buildings in other sites (e.g. Stupava, Devin, a newly established camp in the place of destructions in Iža) are witnesses of permanent Roman interest in the territory northward from the Danube. Some of the sites (Cífer-Pác, Podunajské Biskupice and Veľký Kýr in Slovakia, Oberleiserberg in Lower Austria) with Roman walled buildings served as residences for the autochthon elites. They were a part of material support which should have increased local elites´ interest in cooperation with the Roman Empire. We can assume the Romans made three attempts on annexations of the Danubian barbaricum (in the year 6 AD, in the time of the Marcomannic Wars and during the government of the emperor Valentinianus I). But each time they failed.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0318731