Specializovaná mapa s odborným obsahem Desková malba a sochařství

0540617 - ÚDU 2021 RIV CZ cze L2 - Specializované mapy
Slavík, J. - Dáňová, Helena - Dospěl, M. - Kaczmarek, R. - Marcinkowski, W. - Radostová, Š.
Specializovaná mapa s odborným obsahem Desková malba a sochařství.
[Specialized map with professional content Panel painting and sculpture.]
Interní kód: Nmap ; 2020
Technické parametry: Mapa je určena pro kvalifikované rozhodování odborných orgánů a orgánů státní správy (zejména památkové péče) a samosprávy, vlastníků, správců a uživatelů památek.
Ekonomické parametry: Ekonomické parametry výsledku jsou neměřitelné (výsledek povede ke zlepšení kvality péče o památky).
Grant CEP: GA MK DG16P02B003
Klíčová slova: panel painting * sculpture * altare * Jacob Beinhart * Wroclaw
Obor OECD: Arts, Art history
https://npu.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=ddc09ed4431f4900a2b9395f0d4f220d

Specializovaná mapa s odborným obsahem zachycuje středověké deskové obrazy a sochy, zařazené do katalogu projektu v rámci východočeského regionu, definovaného pro účely projektu jako kombinace historických a současných východočeských krajů. Na základě předchozí znalostí materiálu, literatury, rešerší ústředního seznamu kulturních památek a terénního průzkumu v kostelích, muzeích a dalších institucích a zařízeních byly řešiteli vytipovány nejhodnotnější a historicky nejdůležitější objekty a následně zařazeny a zpracovány do katalogu. Terénním průzkumem byl získán komplexní přehled o podobě, dějinách a uměleckém vývoji jednotlivých předmětů. Přitom byly současně zjišťovány a zkoumány i fyzický stav a potřeby konzervačních a restaurátorských zásahů, zejména u předmětů vybíraných pro presentaci v rámci výstavy. Všechny předměty byly lokalizovány, odborně popsány, restaurátorsky zkoumány a dokumentovány. Současně se uskutečnily i komparační studie, jejichž výsledkem je určení provenience jednotlivých soch, obrazů a oltářů.

Deskové malby a sochy jsou mimořádně atraktivní skupinu objektů především sakrálního účelu. Kromě jednotlivých deskových maleb a soch jsou zpracovány i v různé míře dochované oltáře, zejména z unikátního souboru z Chrudimi a jejího okolí. Značné časové rozpětí mezi roky 1250–1550, během něhož prošly východní Čechy zásadními proměnami, se v materiálu prezentuje značně nerovnoměrně, většina zachovaných objektů pochází až ze závěru 15. a z 1. poloviny 16. století. Období před polovinou 15. století je zastoupeno ojedinělými objekty, zejména sochami. U všech děl lze předpokládat vliv objednatelů (krále, klášterů, královských měst, bohatých šlechticů) na výběr umělců a tedy i kvalitu výsledku.

S osobností Arnošta z Pardubic lze spojit několik uměleckých děl špičkové úrovně, spojených s Kladskem (deskový obraz Madony kladské – dnes v Gemäldegalerie, Berlín, socha Madony s Ježíškem (tzv. Madona s vrabcem) a socha trůnící Madony na lvech z kostela v Krosnowicích – dnes v Germanisches Nationalmuseum, Norimberk). Území východních Čech zaplnily v době od konce 11. století do počátku 15. století přibližně tři desítky klášterů. Po rozkvětu řádového života během 14. století přinesly v 1. čtvrtině 15. století zásadní zlom husitské války, kdy byla většina klášterů vypleněna, zničena a řádový život se udržel pouze v benediktinských proboštstvích v Broumově a v Polici nad Metují. Ve 2. polovině 15. století byl obnoven jen zlomek zpustošených klášterů: cisterciácká opatství v Sedlci a ve Žďáru nad Sázavou, konvent cisterciaček v Pohledu, kláštery obutých augustiniánů v Jevíčku a v Třebařově. Nejspíše z klášterního prostředí Žďáru nad Sázavou pochází monumentální torzo Ukřižovaného z Polné z doby kolem roku 1300.

Evropské umění kolem roku 1400 charakterizuje tzv. „internacionální styl“, obecně vyznačující tehdejší malířství, sochařství, umělecké řemeslo a do jisté míry i architekturu. Ve střední a blízké západní Evropě představuje svébytnou variantu internacionálního stylu tzv. „krásný sloh“, který se rozvíjel za vlády Václava IV. a Zikmunda Lucemburského. Praha se stala klíčovým centrem uměleckého dění a byla z ní exportována umělecká díla do celé střední Evropy. Vedle Madon představovaly žádaný artikl také „krásné Piety“. V převážně husitských východních Čechách se krásnoslohová díla zachovala sporadicky. Pozdější dřevěné sochy českého krásného slohu se ne náhodou nacházejí poblíž kláštera benediktinů v Broumově, který byl základnou východočeského protihusitského odboje. Z východních Čech bohužel neznáme žádné malířské dílo z doby krásného slohu, kdy dobový vkus určoval Mistr Třeboňského oltáře a jeho následovníci. Madonu královéhradeckou lze s regionem spojit jen hypoteticky.

Husitská revoluce znamenala v Čechách téměř úplné zastavení stavební i umělecké činnosti. Vysoce kvalifikovaní kameníci, sochaři a malíři odešli z Čech za prací do zahraničí. Odlišně tomu bylo na protihusitské, katolicky smýšlející Moravě v čele s Olomoucí a v Kladsku. Východní Čechy, bašta českého utrakvismu, až do konce první poloviny 15. století setrvale pokračovaly v tradici domácí produkce, jak dokládá např. Oplakávání ze Sobotky, Madona z Jilemnice či Madona ze Žamberka, a jen volně reagovaly na impulsy jihoněmeckého sochařství (Hans Multscher a následovníci). Na přelomu 15. a 16. století se výtvarná kultura východočeského regionu rozvíjela i díky působení různých vlivů. Dominantní roli zde sehrála slezská metropole Vratislav, odkud bohatí obyvatelé utrakvistických měst objednávali monumentální oltářní celky, jak dokládá nezvykle velký počet dochovaných retáblů v Chrudimi a okolí. Zatímco pro města východních Čech zprávy o dílenských provozech umělců chybí, ve Vratislavi je v období od 80. let 15. století do konce 2. desetiletí 16. století doložen neobvykle vysoký počet dílen specializujících se na středověké obrazy a řezby. V jejich rámci lze identifikovat některé výrazné osobnosti, jako je Mistr oltáře Svaté rodiny (alias Mistr Královéhradeckého oltáře), Mistr Lubinských figur či Jacob Beinhart. Výrazně se dominance slezských importů nad domácí produkcí projevila v severovýchodní části regionu, která patřila až na výjimky pod správu broumovského kláštera. Stylová příbuznost patrná u dochovaného fondu děl ve východních Čechách a Slezsku svědčí o tom, že se zde v pozdním středověku rozvíjelo specifické kulturní milieu.

Na pomezí Čech a Moravy se pak setkáme s tvorbou několika anonymních umělců, jejichž dílny sídlily v Olomouci a v Brně. Mistr Olomouckých madon se vyškolil ve Vratislavi u Jacoba Beinharta a po vyučení se usadil v Olomouci, odkud jeho dílna dodávala sochy i do východní části regionu východních Čech. Anonymní mistr Čáslavské desky je pojmenován podle oboustranně malované desky z oltáře v kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi. Do dílny tohoto mistra je dále řazena deska pravděpodobně z téhož oltáře ve sbírkách Obrazárny Strahovského kláštera, oltář v Rohenicích u Opočna a rozměrný Epitaf Petra Sudy Řeneckého z Řenče pocházející ze Zdechovic u Přelouče (nyní v zámku ve Žlebech). Tato díla vznikla vesměs ve 30. letech 16. století a jsou inspirována jihoněmeckými vzory, zejména tvorbou pasovského malíře a dřevorytce Wolfa Hubera, jedné z vůdčích osobností tzv. podunajské školy. Z Brna pocházejí díla Mistra Madony Primavesi, odkud jeho dílna zprostředkovávala Čechám a zejména Moravě inovativní postupy v sochařské tvorbě. S tímto okruhem lze spojit Madonu ze Svojanova. Se svébytnou odezvou tvorby Veita Stosse se naopak setkáváme v tvorbě Mistra Kunčického Ukřižování, působícího v 1. třetině 16. století v Olomouci. Z jeho dílny pochází vynikající Sv. Anna z Nových Dvorů. V jižní části východních Čech se pak objevují řezby z okruhu jihočeského Mistra Zvíkovského Oplakávání, reflektujícího podunajské sochařství, další tehdy aktuální umělecký proud. Specifickou ukázku syntézy vratislavského, saského a zprostředkovaně i podunajského vlivu představují fragmenty oltáře z Lična u Rychnova nad Kněžnou.

Pozoruhodná situace v absenci soch, deskových maleb a deskových oltářů ve dvou oblastech zkoumaného území v okresech Havlíčkův Brod a Chrudim a v části okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Trutnov a Rychnov nad Kněžnou vyplývá jak z poměrně křehké fyzické podstaty deskových maleb a dřevěných soch, snadno podléhajících biologickému napadení, požárům a vandalským útokům i válečným událostem 15., 17. a 18. století, tak i z důvodů ideové či slohové zastaralosti a nevhodnosti a modernizace vybavení kostelních interiérů. Rozsah zdánlivě neobsazených území by se nepochybně výrazně zmenšil po provedení důkladných archivních rešerší zaměřených na deperdita.

Účelem interaktivní mapy je seznámit širokou i odbornou veřejnost s hodnotným a dosud nedoceněným segmentem českého uměleckohistorického dědictví.

The specialized map with scientific content records the medieval panel paintings and sculptures included in the project catalogue in the Eastern Bohemia. Rare pre-Hussite works mainly tied to the Kłodzko area are followed with numerous late gothic and early renaissance works, among whose outshines the group of so-called Chrudim altars descending from the Jacob Beinhart workshop in Wrocław. Also, other workshops based in Moravia and South Bohemia, were involved in the region. Discovering the reasons of an existence of „white spots” with no paintings or sculptures is the task for further research.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0318450