Až na konec světa. Struktura starých českých cestopisů

0536986 - ÚČL 2021 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Hrbata, Zdeněk - Jaluška, Matouš
Až na konec světa. Struktura starých českých cestopisů.
[To the Edge of the World: Structure of the Old Czech Travelogues.]
Slovo a smysl. Roč. 17, č. 34 (2020), s. 15-47. ISSN 1214-7915. E-ISSN 2336-6680
Výzkumná infrastruktura: CLB II - 90136
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: travelogues * Old Czech literature * close reading * medievalism * pilgrimage * children’s literature
Obor OECD: Specific literatures
Způsob publikování: Open access
https://wordandsense.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/18/2020/11/Zdenek_Hrbata_-_Matous_Jaluska_15-47.pdf

Studie se věnuje pozornému čtení Deníku panoše Jaroslava (c. 1465), Commentaria Václava Šaška z Bířkova (český originál ztracen, latinský překlad humanisty Stanislava Pavlovského vyšel tiskem roku 1577) a přepracování Šaškova textu do podoby novely pro děti od Aloise Jiráska (Až na konec světa, 1890). Autoři usilují o osvětlení charakteristických rysů těchto cestopisů pomocí zkoumání trhlin a nespojitostí, jež lze v každém z nich odhalit. V Jaroslavově Deníku se proto nejvíce pozornosti upíná k charakteristickému “etc.”, které zve čtenáře k doplnění psaných slov. Dále sledujeme, jak Stanislav Pavlovský zesložiťuje strukturu Commentaria pomocí doslovných citací z dokumentů, jež mají v posledku za cíl oslavení jeho vlastních patronů, dědiců Lva z Rožmitálu, který Šaškovo poselstvo vedl. Alois Jirásek je pak představen jako ukázkový moderní čtenář středověkého příběhu, který se všechny mezery snaží zaplnit didaktickým obsahem a z barvitého příběhu o rytířské cestě na konec světa nechává vyrůst další plod svého vzdělávacího projektu.

This essay offers a close reading of the Diary (c. 1465) of Squire Jaroslav, the Commentarius (c. 1467 - Czech original lost, a Latin translation printed in 1577) by Václav Šašek of Bířkov, and the modern reworking of Šašek’s text in a children’s novel by Alois Jirásek (Až na konec světa, published in 1890). The authors try to elucidate the characteristic features of these travelogues by examining the various kinds of fissures that can be found in each text. Throughout Jaroslav’s diary, for example, these riffs are indicated by “etc.”, which the reader is simply invited to fill in. Pavlovský introduces discontinuity into the story by inserting verbatim citations of various documents and charters that ultimately glorify Pavlovský’s benefactors, the family of the leader of Šašek’s legation, Lev of Rožmitál. Finally, Jirásek is presented as an exemplary post-medieval reader of antique texts who fill the offered gaps with didactic content, anchoring his own agenda in the picturesque scaffolding of a knightly quest to the edge of the world.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0314748