Seneca jako zdroj raně novověkých koncepcí zdravého rozumu

0535384 - FLÚ 2021 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Glombíček, Petr
Seneca jako zdroj raně novověkých koncepcí zdravého rozumu.
[Seneca as a Source of Early Modern Concepts of Common Sense.]
Filosofický časopis. Roč. 68, č. 5 (2020), s. 679-696. ISSN 0015-1831
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA17-06904S
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Lucius Annaeus Seneca * sensus communis * bona mens * recta ratio
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Způsob publikování: Open access
https://doi.org/10.46854/fc.2020.5r.679

Autor vychází z předpokladu, že raně novověcí filosofové byli ve svých úvahách o zdravém rozumu při svém zacházení s latinskými termíny „sensus communis“, „bona mens“ a „recta ratio“ a jejich francouzskými nebo anglickými protějšky podstatně formováni Senekovými texty, jež patřily k běžné četbě tehdejších vzdělanců. Z tohoto předpokladu pak následně dovozuje, že je zcela namístě podívat se blíže na Senekovo vlastní zacházení s těmito termíny, abychom zjistili, jestli tam nelze nalézt materiál, který by nám pomohl raně filosofickým reflexím zdravého rozumu lépe porozumět. Další část textu stati se tedy pokouší ukázat, co v Senekově zacházení s takovými termíny, jako jsou „bona mens“, „recta ratio“ a „sensus communis“, opravňuje raně novověké odkazy na něj tam, kde jsou explicitní, a předpoklad jeho implicitního vlivu tam, kde explicitní nejsou.

Seneca as a Source of Early Modern Concepts of Common Sense The author operates from the assumption that early modern philosophers’ reflections on common sense were substantially shaped by Seneca’s texts (which belonged to the common reading of the scholars of the time) in the course of their treatment of the Latin terms “sensus communis”, “bona mens” and “recta ratio” and the French and English counterparts of these terms. From this he concludes that it is entirely appropriate to take a closer look at Seneca’s own treatment of these terms to see if we can find material there that would help us better understand early philosophical reflections about common sense. The next part of the article attempts therefore to show what in Seneca’s treatment of such terms as “bona mens”, “recta ratio“ and “sensus communis” can justify, when they are explicit, the early modern references to him, and the suspicion of his influence when they are not explicit.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0313423