Rekonstrukce paleoklimatických změn v pleistocénu pomocí multiproxy záznamu z vybraných sprašových sérií ve středních Čechách

0532309 - ARÚ 2021 CZ cze A - Abstrakt
Flašarová, K. - Lauer, T. - Trubač, J. - Strouhalová, Barbora - Kadlec, Jaroslav - Kolařík, P. - Šefrna, L.
Rekonstrukce paleoklimatických změn v pleistocénu pomocí multiproxy záznamu z vybraných sprašových sérií ve středních Čechách.
[Reconstruction of paleoclimate changes in Pleistocene using multiproxy record from selected loess-paleosol sequences in Central Bohemia.]
Konference 25. Kvartér. Sborník abstraktů. Brno: Masarykova univerzita, 2019 - (Kleprlíková, L.; Plichta, A.; Turek, T.). s. 23. ISBN 978-80-210-9471-0.
[Kvartér /25./. 29.11.2019-29.11.2019, Brno]
Institucionální podpora: RVO:67985912 ; RVO:67985530
Klíčová slova: OSL dating * Pleistocene * loess-paleosol sequence * stable isotopes
Obor OECD: Soil science
https://munispace.muni.cz/library/catalog/view/1640/4599/2314-1/0#preview

Střední Čechy jsou sprašovou oblastí, která spadá spíše do západoevropských spraší s oceánským klimatem. Rozhraní kontinentálního a oceánského klimatu se však v minulosti měnilo a tyto změny můžeme ve sprašových sériích vidět. Četné sprašové série byly v minulosti studovány předními českými odborníky na kvartér, avšak bez současných moderních metod. Tato práce se zabývá sprašovou sérií v pražských Dejvicích, která byla studována v rámci záchranného archeologického výzkumu a sprašovou sérií Bůhzdař, která se nachází 9 km severozápadně od Prahy. Mezi použité metody se řadí magnetická susceptibilita a anizotropie magnetické susceptibility, geochemické analýzy, granulometrie a opticky stimulovaná luminiscence, díky které bylo možné datovat stáří a stratigrafii obou profilů. Právě množství datovaných vzorků je v této lokalitě jedinečné a pomáhá tak lépe poznat paleoklimatické změny a jejich projev ve sprašových sériích. Obě série zaznamenávají klimatické změny posledních dvou glaciálů. Obě série však také byly postiženy erozí a některé úseky tak úplně chybí. Profil v Dejvicích je mocný 15 m a obsahuje částečně erodovanou slabě vyvinutou půdu PK I (MIS 3), černozem, a hnědozem PK III (MIS 5e). Nejstarší půdou je slaběji vyvinutá hnědozem PK IV (MIS 7). Profil v Bůhzdaři je mocný jen 5 m a obsahuje částečně erodovanou slabě vyvinutou půdu PK I (MIS 3), černozem a slabě vyvinutou hnědozem PK IV (MIS 7). Eemské paleopůdy v této sérii úplně chybí. Záznamy z obou sérií dobře korelují s ostatními evropskými sprašovými sériemi stejného stáří.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0310866