Rozhovor s prof. Jaroslavem Kurzweilem

0532063 - MÚA 2021 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Pavlíček, Tomáš W.
Rozhovor s prof. Jaroslavem Kurzweilem.
[Interview with Prof. Jaroslav Kurzweil.]
Pokroky matematiky, fyziky & astronomie. Roč. 65, č. 2 (2020), s. 90-117. ISSN 0032-2423
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA19-20678S
Institucionální podpora: RVO:67985921
Klíčová slova: mathematics * generation * Poznan University
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Způsob publikování: Open access s časovým embargem
https://www.dml.cz/handle/10338.dmlcz/148250?show=full

Studie se zabývá vědeckou kariérou světově známého českého matematika Jaroslava Kurzweila (nar. 1926) a jeho rodinným zázemím (jeho otec byl československým legionářem), vzděláním (stadium přerušené druhou světovou válkou) a stáží v Polsku (roku 1953 v Poznani, spolupráce s Władysławem Orliczem, členem Lvovské matematické školy). Všechny tyto znaky byly důležité pro Kurzweilovo rozhodnutí vydat se na akademickou dráhu. Metoda generačního vědomí (K. Mannheim) dokládá význam sounáležitosti s ostatními spolužáky. Rozhovor dokládá, že v historii vědy je nutné rozlišovat mezi strategiemi a sociální komunikací vědců. Téma je zpracováno z perspektivy transnacionálních dějin a formování českých a polských vědeckých sítí.


The paper examines the academic career of a world-known Czech mathematician Jaroslav Kurzweil (born in 1926) and his family background (his father was in the Czechoslovak Legion), formation (studies interrupted by WWII) and a stay in Poland (in 1953 in Poznań, working with Władysław Orlicz, member of the Lwów School of Mathematics). All of these characteristics were important for Kurzweil’s decision to pursue an academic career. The method of generational consciousness (K. Mannheim) explains the sense of belonging with other schoolmates. The interviewer concludes that in the history of science, it is necessary to distinguish between strategies and social communication of scholars. The subject is approached from the perspective of transnational history and the formation of Czech and Polish academic networks.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0312987