Základní trendy rozmístění cizinců v Česku 2008–2015: rezidenční segregace perspektivou různě velkých individualizovaných sousedství

0531402 - SOÚ 2021 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Šimon, Martin - Křížková, I. - Klsák, A. - Mikešová, Renáta - Leontiyeva, Yana
Základní trendy rozmístění cizinců v Česku 2008–2015: rezidenční segregace perspektivou různě velkých individualizovaných sousedství.
[Basic trends in the deployment of foreigners in the Czech Republic 2008-2015: Residential segregation from the perspective of individualized neighbourhoods of various size.]
Urbanismus a územní rozvoj. Roč. 23, č. 3 (2020), s. 9-17. ISSN 1212-0855
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA19-03211S
Institucionální podpora: RVO:68378025
Klíčová slova: esidential segregation * foreigners * individualised neighbourhoods * population grid * public policy
Obor OECD: Demography
Způsob publikování: Open access
https://www.uur.cz/default.asp?ID=5107

V současném Česku dlouhodobě roste počet bydlících cizinců a otázka jejich soužití s majoritou se dotýká řady oblastí, od trhu práce, bydlení, přes sociální integraci až po bezpečnostní politiku státu. Veřejná správa, samospráva, odborníci, ale i laická veřejnost se zajímá o to, zda jsou nově příchozí obyvatelé přínosem pro českou společnost a zdali se do ní integrují. Jednou z možných indikací disfunkce integračních procesů je rezidenční segregace, tedy stav, kdy cizinci bydlí výrazně jinak a jinde než členové většinové společnosti. Článek seznamuje s novými daty o vývoji rozmístění cizinců a představuje je pomocí nové metody založené na populačním rastru. Tato metoda měří rezidenční segregaci na základě tzv. individualizovanýchsousedství, která zohledňují prostorovou blízkost jednotlivých buněk rastru a nejsou závislá na administrativně-správním členění území. Využití různě velkých nejbližších sousedství umožňuje zohlednit různé vývojové trendy na mikro, mezo či makro úrovni. Z hlediska výsledků článek ukazuje obecný trend poklesu rezidenční segregace, kdy zvyšující se počet cizinců vede spíše k jejich plošnějšímu rozmístění než k vytváření lokalit s vysokou koncentrací.

The number of foreigners living in the Czech Republic is on the rise and questions related to their coexistence refer to several domains such as the labour market, housing, social integration and the security policy of the government. Public administration, self-administration, specialists and the lay public are interested in whether the new inhabitants are benefi cial to Czech society and how they integrate into it. One possible indicator of dysfunction in the integration process is residential segregation, in other words a situation in which foreigners live in a signifi cantly different way and a different place from the dominant society. This article presents new data on the deployment of foreigners as collected by means of the population grid and using the method of nearest neighbourhoods to measure residential segregation. Independent from the administrative division of the territory, this method takes into account spatial proximity. The use of neighbourhoods of varied areas makes it possible to follow various development trends at the micro, meso and macro levels. As for the results, in overall terms residential segregation is decreasing: the rising number of foreigners results in greater regularity in their deployment rather than creating locations of high concentration. These results have important implications for planning in public administration. First, it pays off to continue to observe trends in migration and spatial deployment of foreigners, as it is important for public administration to infl uence the attitudes of the public to migrants. Second, the research has shown that it is necessary to collect specifi c information on the number and deployment of foreigners in the Czech Republic because of the specifi c services demanded by a foreign population (particularly in basic education and consultation for orientation in Czech society) that can help to incorporate migrants in the majority society and support the positive impact of migration for the Czech Republic.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0310064