Nevědomí jako dvojznačné vědomí: Merleau-Ponty o psychoanalýze

0524303 - FLÚ 2021 RIV SK cze J - Článek v odborném periodiku
Puc, Jan
Nevědomí jako dvojznačné vědomí: Merleau-Ponty o psychoanalýze.
[The unconscious as ambiguous consciousness: Merleau-Ponty on psychoanalysis.]
Ostium – internetový časopis pre humanitné vedy. Roč. 16, č. 1 (2020), s. 1-13. E-ISSN 1336-6556
Grant CEP: GA ČR(CZ) GJ16-00994Y
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: bad faith * body schema * psychoanalysis * the unconscious
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Způsob publikování: Open access
http://ostium.sk/language/sk/nevedomi-jako-dvojznacne-vedomi-merleau-ponty-o-psychoanalyze/

Merleau-Pontyho postoj k psychoanalýze byl dvojznačný. Na jedné straně si uvědomoval, že fenomény, jimiž se psychoanalýza zabývá, si žádají překročit oblast aktové intencionality a psychoanalýza tak z jiného úhlu míří na tentýž problém jako tvarová psychologie, jež hrála v Merleau-Pontyho filozofickém projektu ústřední roli. Na druhé straně explicitně odmítal pojmy, jimiž Freud své objevy popsal. Namísto nevědomých duševních obsahů, které působí na vědomé chování, navrhl Merleau-Ponty dosadit dvojznačné vědomí. Ve Struktuře chování a Fenomenologii vnímání pak pomocí pojmů zvyk, neupřímnost, tělesný výraz, afektivní intencionalita a tělesné schéma vypracovává, jakým způsobem máme této „dvojznačnosti“ zkušenosti rozumět. Tato stať si klade za cíl představit klíčové pojmy Merleau-Pontyho raného výkladu psychoanalytického pojmu nevědomí. Dílčím úkolem je ukázat, jak se Merleau-Pontyho pojem neupřímnosti liší od téhož pojmu Sartrova a odlišit existenciální dvojznačnost od psychoanalytického pojmu předeterminace.

Merleau-Ponty’s attitude to psychoanalysis was ambiguous. On the one hand, he realized that the phenomena dealt with by psychoanalysis require to go beyond the area of act intentionality, and that, from a different angle, psychoanalysis addresses the same problem as Gestalt psychology, which played the central role in Merleau-Ponty’s philosophical project. On the other hand, he explicitly rejected the terms used by Freud for conveying his discoveries. Merleau-Ponty replaced unconscious mental contents, which act on conscious behavior, by ambiguous consciousness. In the Structure of Behavior and Phenomenology of Perception, he used the terms “habit,” “bad faith,” “bodily expression,” “affective intentionality,” and “body schema” to specify his notion of experiential “ambiguity.” This paper aims to present the key concepts of Merleau-Ponty’s early interpretation of the psychoanalytic concept of the unconscious. A partial task is to show how Merleau-Ponty’s concept of bad faith differs from that of Sartre, and to distinguish existential ambiguity from the psychoanalytic concept of overdetermination.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0308673