Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury

0522886 - EÚ 2020 RIV CZ cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Woitsch, Jiří
Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury.
[Between the „ruchadlo“ and the Czech Cottage: The (Non-)Discovery of the „Folk“ Culture Invention in the 19th Century and its Impact on Research into Vernacular Culture.]
Zrození lidu v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 39. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století: Plzeň, 28. února - 2. března 2019. Praha: Academia, 2020 - (Machalíková, P.; Petrasová, T.; Winter, T.), s. 15-28. ISBN 978-80-200-3066-5.
[Zrození lidu v české kultuře 19. století. Plzeň (CZ), 28.02.2019-02.03.2019]
Institucionální podpora: RVO:68378076
Klíčová slova: history of ethnology * folk * creative activity * vernacular architecture
Obor OECD: 6.5 Other Humanities and the Arts

Ve studii jsou představeny a na konkrétních příkladech diskutovány konceptualizace lidu a tzv. lidové kultury v 19. a počátkem 20. století, pro které byly typické dva krajní póly představ o schopnostech neelitních vrstev společnosti aktivním způsobem tvořit. Zastánci jednoho z těchto přístupů předpokládali bezvýhradné a pasivní přejímání vzorů, technologií apod. z ekonomicky a sociálně vyspělejšího prostředí, představitelé druhého připisovali „lidu“ neobyčejné tvůrčí schopnosti vedoucí až ke vzniku epochálních vynálezů. Tyto koncepty silně rezonovaly v nejrůznějších středoevropských směrech humanitních a sociálních věd po celé 20. století – zcela symptomaticky, zejména v případech, kdy se výzkumu „lidové kultury“ věnovali historici, muzeologové, uměnovědci nebo naprostí laici. Oba směry spojuje krajně problematická představa lidu jako kolektivní tvůrčí nebo naopak zcela pasivní entity.

The article presents and uses specific examples (swing plow called ruchadlo and timber vernacular dwelling houses) to analyze the conceptualization of the common people and vernacular culture in the 19th and the beginning of the 20th century. Two opposing beliefs on the ability of the non-elites to be actively creative were typical for this era. The one side assumed a completely passive taking over of patterns, technologies, etc. from economically and socially more advanced environments, while the other attributed exceptional creative abilities to „regular folk,“ some even leading to historic discoveries. These two concepts strongly resonated in various Central European trends in the humanities and social sciences throughout the entire 20th century. This was symptomatic, especially in those instances, where historians, museologists, art historians or even non-academic experts were the ones conducting the research. Both lines of thought share the highly problematic notion of viewing the people as a creative collective entity or a passive entity.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0307408