Nedůvěra měšťana v lid. Narativní figura

0522883 - ÚČL 2021 RIV CZ cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Jedličková, Alice
Nedůvěra měšťana v lid. Narativní figura.
[The City Dweller´s Distrust of Folk. The Narrative Figure.]
Zrození lidu v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2020 - (Machalíková, P.; Petrasová, T.; Winter, T.), s. 105-115. ISBN 978-80-200-3066-5.
[Zrození lidu v české kultuře 19. století. Plzeň (CZ), 28.02.2019-02.03.2019]
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA18-04420S
Výzkumná infrastruktura: CLB II - 90136
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: narrative * narrative genres * argument * rhetorical and narrative devices * persuasion * Božena Němcová * Vítězslav Hálek * Josef Kajetán Tyl
Obor OECD: Specific literatures

Příspěvek se zaměřuje na motivační strategii reprezentace venkovského lidu, resp. prostého člověka. Ta vychází z předpokládaného nebo aktuálně formulovaného nedůvěřivého či přezíravého postoje měšťana k lidu, který je třeba změnit. Ideovým základem je přitom představa tradičních hodnot, které nejsou doceněny a je třeba je objevovat a chránit (jazyk, minulost, venkovský lid), vztah města a venkova lze přitom formulovat jako celou řadu (skutečný stav věcí samozřejmě poněkud zjednodušujících) opozic: pokrok, vzdělanost, vymoženosti proti zaostalosti, nevzdělanosti, chudobě atp. V próze s venkovskou tematikou se ve sledovaném období 50.–70. let 19. století se předpoklad nedůvěry či nadřazenosti měšťana ustaluje v narativní figuru, která podstatným způsobem formuje komunikační situaci vyprávění. V jednotlivých případech zasahuje i celý text a mění tak jeho žánrový profil: v próze Boženy Němcové Chudí lidé se na půdoryse obrazu ze života uplatňuje metoda polemiky („argumentu“): jednotlivé situace představují v jistém smyslu argument proti nastolené představě „nedůvěry měšťana v lid“.

This paper focuses on a strategy used to represent rural people, or “simple folk,” in narratives whose goal is to motivate readers to reassess their own attitudes towards the folk. The authorial intent of such works draws from the idea that traditional values are not appreciated and therefore must be discovered and protected (e.g., language, the past, the rural folk). Urban dwellers’ prejudiced perception of the countryside represented in such narratives can be simply formulated through contrasting images: for example, the progress, education, and conveniences offered by the city versus the backwardness, ignorance, and poverty of the countryside. This strategy is based on the distrustful or dismissive views of city people towards the folk as implicitly voiced by the narrator or by a specific character in the narrative. In contrast, we also find rather explicit counterarguments against these views in the speech of the narrator or in the speech, actions, and behaviors of the characters. In rural-themed prose from the 1850s through the 1870s, the subject matter of this study, this constellation of ideas and opposing ideas is regularly reflected in both the story and the narrative discourse and forms a stable narrative device, which substantially contributes to forming the narrative point-of-view and its effectiveness in persuading readers. In some works, this narrative device permeates the entire text and affects its genre - in Božena Němcová’s short story “Poor Folk” the “slice of life” genre intertwines with the genre of argument: every situation presented is in some regards an argument against the previously established idea that “city people distrust the folk.”
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0307297