Platónův dialog Euthyfrón

0519834 - FLÚ 2020 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Boháček, Kryštof
Zbožnost, právo a tradice.
[Piety, law and tradition.]
Platónův dialog Euthyfrón. Praha: OIKOYMENH, 2019 - (Jinek, J.; Jirsa, J.), s. 11-28. Mathésis, 14. ISBN 978-80-7298-283-7
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Plato * Euthyphro * formal analysis * exetasis * elenchos * miasma * piety * ancient religion * Greek legal system * Socratic dialogue * Homeric dialogue
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology

V úvodní kapitole Kryštof Boháček nejprve předkládá rozvrh dialogu Euthyfrón a uvádí jej do kontextu dalších dialogů stejné formy „exetasis“. Poté se zaměřuje na titulní postavu, zdůrazňuje její souvislost s postavou Sókrata a na základě pečlivého zvážení historického kontextu tvrdí, že Euthyfrónovo obvinění vlastního otce není založeno na odsouzeníhodných motivech. Boháčkova hermeneutika zdůrazňuje Euthyfrónovu profesi a sociální postavení, poté se zaměřuje na soudní spor, jeho právní kontext a diskusi. To vysvětluje složitý paralelismus mezi Sókratem a Euthyfrónem, jenž je odpovědí na klíčovou otázku, proč je partnerem Sókrata právě Euthyfrón a jaké je hlavní filosofické poselství dialogu. To spočívá v závažném dilematu, kterému je Euthyfrón vystaven srovnatelně s dilematy řecké tragédie. Jako autentický představitel homérovské kultury je však neschopen je řešit, čelí Sókratově filosofické výzvě, avšak stejně jako kultura, kterou zastupuje, se nemůže stát zdrojem uzdravení nemocné athénské společnosti.

In the opening chapter, Kryštof Boháček first gives a description of the dialogue Euthyphro and places it in the context of other dialogues of the same form of „exetasis“. Then he focuses on the title figure, emphasising its connection with the character of Socrates and claiming, based on a careful consideration of the historical context, that his accusation of his father is not at all founded on condemable motives. Boháček’s hermeneutics emphasises Euthyphro’s profession and social status, then focuses on litigation, its legal context and its discussion. This explains the complex parallelism between Socrates and Euthyphro, which answers the crucial question why the partner of Socrates is just Euthyphro and what is the main philosophical message of the dialogue. Euthyphro is exposed to a real dilemma comparable to the dilemmas of the Greek tragedy. However, as an authentic representative of the Homeric culture, he is unable to adress it, facing the philosophical challenge of Socrates, he and the culture he represents cannot become a source of recovery for the sick Athenian society.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0304817