Čecho/slovakismus

0519765 - ÚSD 2020 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Ducháček, Milan
Čechoslovakismus v prvním poločase ČSR: státotvorný koncept nebo floskule?
[Czechoslovakism at the Half-Time of Czechoslovak Republic: A State-Building Concept or a Flocs?]
Čecho/slovakismus. Praha: NLN, 2019 - (Hudek, A.; Kopeček, M.; Mervart, J.), s. 149-181. ISBN 978-80-7422-679-3; ISBN 978-80-7285-229-1
Grant ostatní: AV ČR(CZ) StrategieAV21/11
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:68378114
Klíčová slova: Czechoslovakism * nationalism * history of ideas * historiography of science
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Tato kapitola se věnuje jednomu z ústředních momentů, přeměně primárně kulturní myšlenky česko-slovenské vzájemnosti v klíčovou státotvornou politickou ideu. Analýza nereplikuje tradiční spory o znění ústavních dokumentů a metody statistické praxe, namísto toho zkoumá, jak nově ustavené obory „československé vědy” vyrovnávaly s veřejným a státním požadavkem na vědecké zdůvodnění českoslovenství, s cílem odborně podložit společné „národní” vědomí. Děje se tak na konkrétních příkladech ze společenských věd, zejména právní vědy, historiografie, geografie, lingvistiky, etnografie a literární historie. Text se soustředí na práce známých exponentů českoslovenství, jako byli Viktor Dvorský, Václav Chaloupecký, Albert Pražák, František Trávníček nebo Emanuel Chalupný. Kapitola zkoumá, do jaké míry byly jejich různé snahy o vědecky legitimizující českoslovenství sémanticky nebo argumentačně závislé na starších předválečných polemikách a stereotypech a do jaké míry byly při vytváření společného státu tyto argumentační strategie založeny nově. I přes nepopiratelný rozvoj českých a slovenských společenských věd v první dekádě první republiky z rozboru vyplývá, že většina přístupů navzdory nové politické situaci pouze replikovala starší koncepty. To bylo nakonec patrné zejména v oficiálních „apologetických” publikacích z období 30. let, kdy se stal rostoucí hrozbou nacismus. V konfrontaci se sociální realitou snahy o vědecky založené zvěrohodnění jednotící státotvorné ideje selhaly. V průběhu dvacátých let 20. století se čechoslovakostická argumentace proměnila ve floskuli, která sice nadále zaznívala na oficiálních státních slavnostech, ale k jejímu přijetí v autentické společenské praxi Čechů a Slováků nedošlo.

This chapter turns to one of the central concerns of the field, i.e. the transmutation of the primarily cultural idea of Czechoslovak reciprocity into a state-building political idea. The analysis does not replicate the traditional disputes surrounding constitutional documents and statistical praxis. It instead studies how the newly launched „Czechoslovak sciences” dealt with public and state requests for scientific justifications of Czechoslovakism to help fortify the national consciousness. Using concrete examples from the social sciences, including legal studies, historiography, geography, linguistics, ethnography and literary studies—represented in this text by well-known exponents of Czechoslovakism, such as Viktor Dvorský, Václav Chaloupecký, Albert Pražák, František Trávníček or Emanuel Chalupný—the chapter attempts to determine to what extent their various efforts to scientifically legitimize Czechoslovakism were either semantically or argumentatively dependent on older, pre-war polemics and stereotypes, or to what extent new argumentative strategies emerged with the creation of the common state. Despite the undeniable thriving of Czech and Slovak social sciences, the overwhelming majority of approaches merely replicated antecedent concepts, as was evident in official „apologetic” publications from the period when Nazism was already an ever-growing threat. Ultimately, when confronted with social reality, these scientific pursuits of legitimacy failed. Over the course of the 1920s, Czechoslovakism became nothing more than a hackneyed old phrase, rolled out for official state festivities but nowhere to be found in the lived experiences of Czechs or Slovaks.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0305384